Tomáše Janků vždy zajímala historie rodného města, ale v minulosti se spíše zabýval zoologií a v posledních letech svou pozornost zaměřil na botaniku a zahradní architekturu.

To se změnilo před rokem, kdy začal do facebookové skupiny Liberečáci vkládat historické fotografie zachycující město Liberec. „Už tehdy jsem si všiml, že liberečtí pamětníci mají o tuto tematiku velký zájem a rádi si zavzpomínají. Rozhodl jsem se jim udělat radost a začal shánět další materiály,“ nastínil začátky Janků.

Inspirací byla kniha

Vlastní stránku i skupinu Liberec v minulosti a současnosti na Facebooku založil v září 2019. Začal se intenzivněji zajímat o regionální historii, půjčil si několik knih a některé tituly si koupil. Jako první nahlédl do publikace od Svatopluka Technika a Vladimíra Rudy s názvem Liberec minulosti a současnosti. „Když jsem vymýšlel název stránky, která má skloubit minulost se současností, napadl mě podobný název,“ přiblížil Tomáš Janků.

Nový návrh architektonického studia ARN hotelového apartmánu na Ještědu.
Obnovu Ještědu někteří zkritizovali. Vadí jim apartmán ve stylu Ludvíka XIV.

V počátcích by se neobešel bez pomoci Jana Bartoše, který ho seznámil s dalšími dvěma důležitými motory jeho činnosti: Jaroslavem Hůlkou, jenž pomáhá se získáváním fotografií, a Miroslavem Gergelčíkem, tvořícím porovnávací koláže.

„Nejprve rostl hlavně počet lidí sledujících stránky a polovičním tempem přibýval počet členů skupiny. Na podzim se stále nedařilo získat přispěvovatele. Věděl jsem, že spousta lidí má doma úžasné archivy, a je třeba, aby se s námi o ně podělili,“ podotkl Janků. S vědomím toho, že chce stvořit poklidnou skupinu bez hádek a agresivních výpadů, svěřil funkci moderátora Petrovi Blahovi.

„A tak se povedlo vytvořit výbornou skupinu, která se začíná plynule rozrůstat. A někteří mají doma opravdu úžasné archivy jako například Luboš Mencl, Jitka Horušická nebo třeba Jana Ducháčková. Nemůžu samozřejmě zapomenout na úžasný archiv Boveraclubu v čele s Tomášem Krebsem,“ dodal.

První tři měsíce byly spíše zahřívací a Janků si začal uvědomovat akutní potřebu založení webu. V tu dobu už měl jasnou představu, jak by měla stránka vypadat. Chyběly mu zkušenosti s jejich tvorbou, nakonec si zakoupil doménu, větší kapacitu a přenos dat. „Základ stránky tvoří rozdělení podle čtvrtí. Vše bude přehledně řazené a k danému místu budou pohromadě vždy fotografie, články i srovnávací fotografie se současnou podobou,“ popsal vizuál webu jeho stvořitel. Zároveň doufá, že v budoucnu se podaří navázat spolupráci i s historiky a archiváři.

Chtělo by to dron

Aktuálně zpracovává staré příspěvky a zatím má hotovo zhruba 13 procent kapacity webové stránky. Důležité jsou pro něj i současné fotografie, které za deset, dvacet i více let budou pro další generace důležité. „V budoucnu bych chtěl využívat fotografování z libereckých výškových budov. K tomu by se hodil například dron. Lidé si oblíbili srovnávací fotografie, a ty jsou základem této stránky. Chtěl bych vše postupně ještě zdokonalovat,“ nastínil plány Janků.

Koněvova ulice. Ilustrační foto.
Ulice Marie Terezie místo Koněvovy? Žižkovští se zlobí: Neřešte hlouposti!

Za tu dobu, co se stránce věnuje, poznal řadu témat, o kterých lidé diskutují. Ať už to je dostatek zeleně, údajný přehršel obchodních center či zachování chovu bílých tygrů v liberecké zoologické zahradě. Myslí si, že některé změny za posledních sto let nebyly nejšťastnější. „Nejvíce městu a historickému centru vzhledově ublížila výstavba mezi libereckým zámkem a radnicí, kterou vyplňuje hlavně galerie Plaza. Já osobně bych si představoval, že výstavba by měla důstojně zachovávat historický ráz města a ideálně zde měl být vytvořený park,“ vyjádřil svůj názor tvůrce webu.

Jsou vidět rezervy

„Za těch osm měsíců jsem se hodně dozvěděl o historii Liberce. Měl jsem čas přemýšlet o vzhledu města a jeho změnách v proudu času. Současný vzhled se mi líbí, v poslední době se začal hodně zlepšovat, přibylo i zeleně. Avšak historické fotografie nám ukazují, kde jsou rezervy. Webová stránka bude sloužit všem Liberečanům a měla by zachytit postupnou proměnu města,“ uzavřel vyprávění Tomáš Janků.

Odkaz na webové stránky najdete ZDE