Kliknutím zvětšíteNavzdory tomu, že hmyzích burgerů dnes vyrábí tisíce kusů měsíčně a v příštím týdnu by je v restauracích mohli ochutnat první hosté, začátky nebyly vůbec jednoduché. Mladý podnikatel se totiž musel potýkat s neexistující legislativou i otázkou, kde na rozjezd své firmy s pokrmem budoucnosti, jak jej s oblibou nazývá, vezme peníze.
„Říkal jsem si, že lidé chtějí zkoušet nové a netradiční věci a když je konzumace hmyzu rozšířená v Asii, proč bychom jej nemohli jíst i tady v Evropě. Následně jsem zjistil, že je to proto, že hmyz u nás není schválený jako oficiální potravina,“ popsal Dostál.
Nyní jsou na seznamu Evropskou unií schválených potravin sarančata stěhovavá, larvy moučného brouka, cvrčci domácí i larvy potemníka stájového. Právě změna evropské a následně i české legislativy v posledních letech byla pro Dostálovo podnikání zásadní. I v tom spočívá úspěch jeho firmy. Být na správném místě ve správný čas.
Jeho druhou největší podnikatelskou výzvou bylo přesvědčit o svém nápadu investory. „Sehnat v takto mladém věku kapitál na rozjezd firmy je poměrně komplikované. Nemohl jsem se přitom spokojit s desítkami nebo stovkami tisíc, protože potravinářská výroba nebo jakýkoli výrobní závod je velmi drahý. Obcházel jsem tedy jednotlivé investory, ukazoval jim svůj byznys plán a přemlouval je, že já jsem zrovna ten, komu by měli svěřit své peníze,“ vzpomíná Dostál. Sáčků s hmyzími krekry v minulém roce prodal za sedmnáct milionů korun a z restauračních zařízení, posiloven a zdravých výživ se je za pár měsíců chystá rozšířit do velkého řetězce.
Posunout se dál
Na hmyzích chipsech, krekrech a tyčinkách začínal a přestože dnes už si člověk v jeho nabídce může vybrat například sušené červíky s příchutí parmezánu, chipsy ze cvrčků s příchutí wasabi, sušené cvrčky s příchutí slaniny nebo sušené kobylky s příchutí chilli, mladý podnikatel se chce posunout dál.
„Tím, že v jedlém hmyzu podnikám už čtvrtým rokem, snažil jsem se vytvořit produkt, který by byl více jídlem a ne jenom něčím k zakousnutí. Naším cílem je vytvářet plnohodnotné jídlo,“ přiblížil Dostál, který by po hmyzím burgeru chtěl prorazit i s hmyzími párky, omáčkami na špagety a dalšími pokrmy. Do řetězců by přitom chtěl dodávat i mražený hmyz, aby si z něj lidé mohli připravit jídlo podle své libosti. I proto od roku 2017 spolupracuje s Mendelovou univerzitou v Brně.
Unikátnost svého burgeru spatřuje v tom, že obsahuje třicetiprocentní podíl moučných červů. Červi se nejdříve usmrtí mrazem, rozemelou a následně z nich vznikne pasta na výrobu burgerů. Kromě nich obsahuje i hrachový protein, aby měl burger správnou konzistenci. Chuťově je s ním spokojený, spousta lidem podle něj připomíná karbanátek. „Recepturu budeme i nadále upravovat a vylepšovat, aby stále více připomínala chuť masa,“ ubezpečil Dostál. Sám se totiž za velkého masaře považuje.
Oproti burgeru z klasického hovězího masa by měl být burger z moučných červů dvakrát zdravější a desetkrát ekologičtější. Právě to bylo i průvodní myšlenkou mladíkova podnikání. Hmyz považuje za jídlo budoucnosti, a to kvůli vysoké finanční i ekologické náročnosti živočišného průmyslu i snižování kvality proteinů.
„Hodně jsem se zabýval globálními problémy a výzvami, jakým budeme v dalších desetiletích čelit a narazil jsem na jeden společný jmenovatel. Evropa i celý svět začne trpět nedostatkem proteinů, protože protein, který produkujeme, už není tak kvalitní a postupně degraduje. Potřebujeme tedy najít alternativní zdroje proteinů a hmyz se mi v tomto směru jevil jako jasná volba,“ vysvětlil Dostál.
Až dvanáct tun měsíčně
Kromě toho, že cvrčci, červíci a brouci jsou plnohodnotným zdrojem bílkovin, mají vysoký obsah vápníku, esenciálních aminokyselin, vitamínů, prebiotik a antioxidantů, může jich i taková lokální farma na moučné červy, jaká se nachází v Jaroměřicích nad Rokytnou, produkovat až dvanáct tun měsíčně. Do larválního stadia, ve kterém Dostálova firma moučné červi na přípravu burgerů odebírá, totiž dospějí už za dva týdny a spotřebují přitom zlomek krmiva a vody. Hmyz je navíc chován v nádobách v patrech nad sebou. Pro vegetariány a vegany by ale také mohl být přijatelnou alternativou, nemá totiž vyvinuté receptory vnímání bolesti a stresu.
Burger z moučných červů má stát stejně jako ten z hovězího masa. Právě to by se ale podle Dostála mělo změnit. Svoji produkci by chtěl dále navyšovat. Poklesnou by tak měla i cena. „Za dva roky učiníme z hmyzu nejlevnější zdroj živočišného proteinu,“ je přesvědčený Brňan.
Cílem je vyrobit takovýchto burgerů stovky tisíc měsíčně. Už za půl roku by chtěl Dostál mražené polotovary dodávat do stovek restaurací a expandovat i do zahraničí. Jeho přáním je otevřít si jednou i vlastní bistro či fastfoodový řetězec s hmyzími alternativami a založit si vlastní hmyzí farmu. Maso nechce nahradit, ale pouze doplnit. Hmyz by tak v budoucnu mohl hrát v jídelníčku lidí stejnou roli jako například ryby nebo mořské plody. Dostál je přesvědčený, že s hmyzími pokrmy má šanci na trhu uspět. Češi jsou totiž v otázce hmyzu méně konzervativní, než by se na první pohled mohlo zdát. V přepočtu na obyvatele jsou dokonce největšími konzumenty v Evropě.
„Vděčíme za to především firmám, které se tady v České republice objevují a hmyz propagují. Ukazuje se, že lidé jsou vůči tomu poměrně otevření,“ zdůraznil Brňan. Zatímco v Česku se jedlému hmyzu nebrání asi čtvrtina populace, ve Francii je to už více než třetina. Firem na trhu, které by hmyzí pokrmy nabízely, je tam však méně.
Jako dárek?
Hmyz zatím Češi kupují hlavně na Vánoce jako kuriózní dárek pro své blízké. Už ty příští by ale produkce z Jaroměřic nad Rokytnou nemusela stačit. Jeho spotřeba se totiž stále zvyšuje.
„Minulý rok se v Česku snědlo jedlého hmyzu za padesát milionů korun a letos bychom by to mohl být dokonce dvojnásobek. Tempo růstu by se však mohlo ještě zrychlit. Cílem naší firmy je naučit Evropany jíst jedlý hmyz,“ řekl s úsměvem na závěr Dostál.
13
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
