Zábor v takovém rozsahu je podle obce nesmyslný. Obává se, aby na pozemcích nevyrostly další nevzhledné haly. Proto obec napadla na podzim schválenou změnu krajského územního plánu a v těchto dnech podává žalobu na Olomoucký kraj.

„S návrhem žaloby jsme se již seznámili a ke krajskému soudu bude podána každým dnem,“ sdělil ve středu Deníku starosta Hněvotína Jaroslav Dvořák.

Domov pro seniory Červenka, pobočka Litovel
Zemřel další senior s koronavirem, čtvrtina klientů domova se již uzdravila

O záměru má obec od počátku pochybnosti. „Biomedicínská centra existují v zahraničí, není to nic neobvyklého, ovšem mají tři, čtyři hektary. Ne čtyřiačtyřicet,“ poukazoval starosta.

Obyvatelé Hněvotína si nepřejí, aby případně měli další nevzhledné haly jen 200 metrů od prvních domů. Mají obavy také o vodu, přesněji odtok srážkových vod. Zabetonování půdy by mohlo ohrozit vodní zdroje v Hněvotíně. Proti rozšiřování zóny bojovali i prostřednictvím peticei.

„Zastavit nejkvalitnější zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze podle zákona pouze tehdy, pokud nad veřejným zájmem ochrany půdy převažuje prokázaný jiný veřejný zájem. Ten zde nespatřujeme,“ poukázal již dříve starosta Hněvotína.

Do právní bitvy za sebe Hněvotínští posílají renomovanou kancelář Frank Bold Advokáti z Brna. Soud má na rozhodnutí o správní žalobě 60 dní. Pokud by rozhodl ve prospěch Hněvotína, je vedení obecní samosprávy připraveno usednout k jednacímu stolu a bavit se o zastavění daleko menší výměry nejkvalitnější zemědělské půdy.

„Slíbili jsme, že se neuzavíráme jednání,“ vzkázal starosta Dvořák.

Obec se nehodlá vzdát

Pokud by obec neuspěla, musí promítnout změnu do svého územního plánu. Vzdát se však nehodlá. Dále chce bránit vzhled vesnice a kvalitu života obyvatel, a to cestou stavebního zákona jako účastník územního a stavebního řízení.

„Budeme se vyjadřovat k zastavovací studii, výšce budov, hustotě zastavění,“ uvedl Dvořák.

Téma záboru 44 hektarů půdy u Hněvotína otevřeli opoziční politici na posledním jednání zastupitelstva Olomouckého kraje.

„Naším cílem by měla být větší ochrana půdního fondu tak, aby se na nejlepší půdě nestavěla nákupní či logistická centra,“ zdůraznil Marian Jurečka za Koalici pro Olomoucký kraj.

Usnesení z loňského podzimu a proměna zemědělské půdy mezi Hněvotínem a Olomoucí na strategickou zónu revokováno nebylo. Zastupitelstvo odmítlo bod zařadit do programu pondělního jednání, jak navrhovali zástupci hnutí Starostů a nezávislých.

„Zalít plochu 44 hektarů té nejúrodnější černozemě v kraji betonem kvůli výstavbě vědeckého parku je zbytečné. Ideálně by takové centrum mělo stát na nějakém brownfieldu. Pokud však vedení kraje trvá na jeho stavbě na polích obce Hněvotín, měla by pro tyto účely bohatě stačit plocha výrazně menší. Navrhujeme pět hektarů,“ uvedl zastupitel Petr Daněk.

Vizualizace rozhledny na Kralickém Sněžníku
Poláci chystají stavbu rozhledny na Sněžníku, ekologové mají obavy o přírodu

Vedení kraje slíbilo, že k projednání výstavby biomedicínského centra se vrátí na zářijovém zastupitelstvu. To už také bude s největší pravděpodobností jasno o úspěchu či neúspěchu žaloby podané Hněvotínem.

Hejtmanství již dříve poukazovalo na to, že v případě této změny a strategické rozvojové plochy u Hněvotína svazuje ruce dohoda ministerstev pro místní rozvoj a životního prostředí. Regionální pracoviště MŽP nejprve vydalo nesouhlasné stanovisko.