Kusy rezavého železa na jednom místě, zaprášená konstrukce plná ozubených kol na druhém. To zůstalo po původním hodinovém strojku ve věži kraslického kostela. Prošlo kolem něho mnoho lidí, většinou řemeslníků. Během předchozích let se tam dělala nová střecha i fasáda, další dělníci zase instalovali moderní elektrické hodiny na věži, jeden čas tam byl dokonce pracoval i kamerový systém. Původního strojku si ale naštěstí všiml Spolek přátel Kraslic, místní farář a hlavně hodinář Bohumír Břehovský. Hodiny se tak vrátily do původní krásy. A nejen to. Strojek funguje a ukazuje čas. Po dokončení renovace jej přemístili do historické hrázděnky. V té chce Spolek přátel města Kraslic otevřít muzeum, které ve městě chybí. V něm si budou moci budoucí návštěvníci prohlédnout nejen unikátní hodinový stroj, ale také například historii krajky, která má v Kraslicích bohatou historii.

Útulek Dogsy chystá velké projekty a bez pomoci lidí to nepůjde.
Stavitelem útulku snadno a rychle? Domov pro opuštěná zvířata hledá dárce

„Díky tomu, že na zašlém strojku nebyla poznat mosazná ozubená kola, unikl zřejmě pozornosti nenechavců. Na strojku jsem odhalil několik závad, kvůli kterým se stroj zastavoval. Proto ho v minulosti sundali z kostelních hodin. Musely se vyrobit nové čepy. Na cévkovém pastorku byly vyšoupané plošky, což je špatně. Chyběla také půlka kyvadla. Stroj se zřejmě snažil kdosi přede mnou marně rozchodit, ale bez celkového rozebrání a kontroly součástek to prostě nelze,“ říká Břehovský, kterému v Kraslicích nikdo neřekne jinak než Božan. Zapisoval si pracovní postupy od samého začátku a také čas, který na opravě strávil. "To mám zažité z předchozího zaměstnání v chemičce, kde to po mě vyžadovali," vzpomíná se smíchem Božan, který si užívá zaslouženého důchodu.

Ten kraslický je navíc od jednoho z nejznámějších výrobců věžních hodin v Čechách, kterým byl kraslický rodák Josef Kohlert. Cedulky s jeho jménem zdobí strojky stovek hodinových strojů. Mnohé z nich jsou dodnes ukryté za ciferníky na věžích a stále funkční. Řada z nich byla ovšem modernizována a předělána na elektrický nátah. A původní stoleté strojky byly kamsi odloženy, zničeny či odvezeny do šrotu. Je ale pár muzeí, kde je ještě možné je vidět. Nyní k nim přibude i Kohlertovo rodiště Kraslice. I v nich je ve věži římskokatolického kostela odložen původní stroj z této dílny.

Zdroj: Deník / Roman Cichocki

S renovací strojku pomáhali Božanovi přátelé i místní strojírenská firma Kukal Uhlíř, která mu poskytla prostory pro opravu strojku. „Majitel vyšel vstříc, za což mu patří dík. Dokonce mi zakoupil i hlazenku, což je speciální tenký drát, který jsem potřeboval k opravě. Další z kamarádů Míra Zohn pracuje se dřevem a tak mi vyrobil kyvadlo. To původní bylo zlomené a jen polovina. Někdo ho zřejmě zlomil při stěhování. Nové je ze smrkového dřeva, protože smrk má nejmenší tepelnou roztažnost. Ta je důležitá při následné přesnosti strojku,“ vysvětluje Božan. Ze smrku se dává kyvadlo například i do klasických pendlovek. Dříve byla ve věžích i kovová, ale musela se pod ně dávat nádobka se rtutí, která pomáhala vyrovnávat teplotní rozdíly.

Po renovaci strojku spolu s vystavením historického hodinového stroje připravuje spolek publikaci, která ukáže kraslického rodáka Josefa Kohlerta a jeho stroje v Čechách. Díky aktivitě Spolku přátel Kraslic, vstřícnosti farníků, finanční podpoře města Kraslice a jeho grantového systému a ochotě Bohumíra Břehovského si budou moci lidé připomenout opomíjenou osobnost zmíněného místního rodáka a jeho dílo. Nádherné a precizně zpracované mechanické stroje si pozornost právem zaslouží. Přestože svých sto let už dávno oslavily, stále fungují a ukazují přesný čas.

Zelená hora a betlém
Po roce znovu k vidění. Betlém na Zelené hoře obdivují davy

Samotné hrázděnce přitom hrozilo zřícení. Spolek ji zachránil a už zde dokonce proběhly dny otevřených dveří. „Chtěli jsem veřejnosti umožnit nahlédnout na průběh rekonstrukce. Aby viděli, že to, co se tu děje, má smysl. Zásadním zvratem bylo před lety to, že byl uplatněn zákon o ochraně kulturních památek. Konkrétně mám na mysli tehdejšího šéfa stavebního úřadu pana Nevosada, který zhruba před 11 lety nařídil statickou záchranu objektu tak, aby hrázděnka nespadla. Objekt se zajistil a účet byl poslán městu Kraslice. Město to zaplatilo a vymáhalo po soukromém majiteli. Argumentovalo tím, že nikdo nesmí zničit kulturní památku. A to i přesto, že majitel byl v exekuci,“ řekl jeden ze záchránců a členů spolku Otakar Mika.

Poté spolku město při koupi poskytlo 100 tisícovou bezúročnou půjčku. Po zaplacení poloviny částky, mu druhou polovinu půjčky odpustilo. „To byly dva zásadní momenty, které nám pomohly,“ řekl Mika. Poté následoval kolotoč shánění peněz, povolení památkářů a tisíce hodin brigád k záchraně památky.

Přidali se místní zedníci, tesaři, truhláři a mnoho dalších. „Vše musíme dělat v souladu s památkáři. Snažíme se též zachovat původní stavební postupy,“ říká Mika. Zmiňuje například fakt, že výplně vnitřních stěn mezi dřevěnými trámy jsou z materiálu, který používali naši předkové. Například omítka je jílová v kombinaci se slámou.

Štědrý den na Lysé hoře, 24. 12. 2023
Královna Beskyd na Štědrý den: Na Lysou horu mířily i v mlze a sněhu davy

Spolek odhaduje, že doposud byly prostavěny zhruba dva miliony korun. V projektové dokumentaci jsou celkové náklady vyčísleny na šest milionů korun.

Spolek v ní plánuje mít své zázemí. „Chceme v hrázděnce udělat i jakési muzeum kraslické krajky a už teď mohu prozradit, že se nám podařilo sehnat opravdové unikáty,“ říká další z členů Josef Konrád. Mohla by podle nich sloužit i pro různé výstavy či podobné aktivity. „Dnes tady není podobné místo pod střechou, kam by mohli turisté zajít a něco zajímavého se o Kraslicích dozvědět,“ dodává Konrád.