„V našem pohoří se jedná o nejvyšší počet událostí za poslední roky,“ potvrdil náčelník Horské služby Krušných hor Miroslav Račko. „Začíná se k nám vydávat čím dál více lidí, protože se rozšiřuje nabídka služeb. V létě jezdí za adrenalinem do trail parků a v zimě do skiareálů, které se stále více modernizují,“ nabídl vysvětlení.

Největší díl zásahů podle jeho slov připadá na Skiareál Klínovec a Božídarsko, kde bývá nejvíc otevřených sjezdovek a tím pádem i lidí. Jeden z nejzávažnějších případů se loni odehrál na klínovecké sjezdovce Dámská, kde utrpěl starší lyžař z Německa zástavu srdce. Zkolaboval u výjezdu z lanovky. Ostatní lyžaři se na místě pokoušeli o masáž srdce, než si pacienta převzali záchranáři.

Ilustrační snímek
Záchranka není taxi. Operátory tísňové linky 155 zahlcují zbytečné hovory

„Po příjezdu jsme napojili pacienta na kyslík, nasadili automatizovaný externí defibrilátor a pokračovali v pokusech obnovit pánovi srdeční činnost,“ připomněl zasahující člen horské služby Robert Vlasatý. Po třech výbojích bylo patrné, že se muži obnovily životní funkce. Další boj o jeho život pokračoval při převozu sanitou a následně i ve vrtulníku letecké záchranné služby, která lyžaře přepravila do Fakultní nemocnice v Plzni. „Pán naštěstí přežil bez vážnějších následků a možná už zase lyžuje,“ poznamenal Račko k březnové události.

Z obou stran hranice

Ke Skiareálu Klínovec se váže i případ z loňského ledna, kdy si třináctiletý chlapec z Německa při pádu přivodil 15 centimetrů dlouhou řeznou ránu. Způsobila ji hrana jeho vlastní lyže. I pro něj spěchal záchranářský vrtulník, tentokrát ale z německé strany, aby ho včas dopravil na operační sál.

K nejnebezpečnějším úrazům, které mohou skončit smrtí, dochází na sjezdovkách, ale také na kole. „V trail parku nejsou sjezdy pro každého. Pokud se jezdec ‚vykosí‘ a narazí do stromu, nebo sjede po kamenech, jsou z toho ošklivá zranění hlavy a břicha,“ upozornil Račko.

Centrální operační středisko Městské policie Praha.
Policii či hasiče Češi nově přivolají i pomocí SMS. Zpráva má ale svá pravidla

Záchranáři mají na kontě širokou škálu případů. Vedli třináct pátracích akcí, přičemž všechny skončily úspěšně. Zasahovali při úrazech v terénu i v horských domácnostech, protože slouží také jako prodloužená ruka zdravotnické záchranné služby, a transportovali vyčerpané běžkaře a zraněné turisty například v Tiských stěnách na Ústecku. Z vrcholu Meluzína na Chomutovsku zase vysvobodili zbloudilou výletnici.

„Nedomyslela jsem všechny okolnosti při impulzivním výletu,“ připustila Klára Kreysov, která toužila spatřit pověstné kamenné moře. Zabrala se do focení a zapomněla si zapamatovat záchytný bod. Aplikaci horské služby v mobilu neměla, naštěstí se jí ale přístroj nevybil, takže si dokázala přivolat pomoc. „Záchrana přišla rychle, děkuji, aplikaci si hned stáhnu,“ slíbila pro příště.

Horská služba Krušné hory působí v celém zhruba 130 kilometrů dlouhém a 40 kilometrů širokém pohoří.