Kladenský deník se kauzou zabývá od roku 2008. Neúnavní stěžovatelé a čtenáři Deníku Josef a Hedvika Jágrovi, kteří volali po nápravě, již zemřeli, a přesto se dodnes nic nezměnilo. Další pozůstalí a návštěvníci pietního místa se shodují v tom, že je to ostuda Kladna a neúcta k nebožtíkům. Jak se zdá, náprava je v nedohlednu.

“Správce hřbitova Petr Pokorný chodí na hřbitov uklízet, ale co je to platné, když sem může vlézt kdokoli. Trápí mě to, jak to tu vypadá,“ říká například Marcela Hovorková z Kladna, která u svatého Jana pečuje o rodinný hrob.

Její slova potvrzuje i další rozhořčený Kladeňák, Miroslav Šlanc. „Nemohu pochopit, že se to nechalo dojít do takového stavu. Přece majitel, jako řádný hospodář, nemůže takhle zanedbávat svůj majetek. Zbořená zeď ohrožuje i životy lidí,“ upozorňuje Šlanc.

Zpustošené a nebezpečné

Kladeňáci chodí do lesa u svatého Jana ke hřbitovu na procházky, vede tudy i cyklostezka. „Pracuji se seniory v domově důchodců ve Švermově. Už řadu let jsou smutní, že místo, kde odpočívají jejich nejbližší je zanedbané, zpustošené a nebezpečné, přitom oni řádně hradí poplatky,“ dodává stěžovatel.

Jak potvrzuje Eva Havelková z kanceláře kladenského primátora, město se svých povinností nezříká, a naopak má eminentní zájem problém vyřešit. Komunikace s arcibiskupstvím však stále vázne.

„Od roku 2002 do současnosti probíhají zatím neúspěšné snahy města o dohodnutí postupu s vlastníkem zdi. V průběhu let jsme několikrát vyzvali vlastníka k jednání o řešení nápravy. Většinou bez odezvy. Několik setkání proběhlo, ale bez výsledku. V březnu 2018 odeslal Odbor životního prostředí Magistrátu města Kladna výzvu vlastníkovi, aby zeď opravil. V reakci arcibiskupství zaslalo svůj právní názor na věc, ve kterém opravu odmítl. V září téhož roku odbor výstavby zaslal vlastníkovi zdi oficiální výzvu k zjednání nápravy. Bez reakce vlastníka,“ potvrzuje Havelková.

A dodává, že požadavek na rekonstrukci zdi přesahuje povinnosti Statutárního města Kladna stanovené zákonem a tyto činnosti je povinna zajišťovat Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie Kladno, jako vlastník pohřebiště.

Místa bez nájemců 

Také Kladenský deník se pokoušel arcibiskupství kontaktovat, ale zatím bezvýsledně. Původní správce majetku Petr Dvořák již na úřadě nepracuje, jeho nástupce je hospitalizován a další odpovědná osoba je v současné době na dovolené.

Pohřebiště Dubí-Sv. Jana Křtitele obsahuje 247 hrobových míst. Z uvedeného celkového počtu je placených pouze 121 míst (cca 50 %). Zbývající místa jsou neproplácená, nebo nemají nájemce. Částka přijatá za nájem a služby na pohřebišti Dubí-Sv. Jana Křtitele činí ročně maximálně 27 467 korun. Tato částka zdaleka nedosahuje nákladů, které jsou ročně vydány za provoz pohřebiště Dubí-Sv. Jana Křtitele z městského rozpočtu. Například v roce 2019 stála základní údržba osmi pohřebišť ve správě Statutárního města Kladna více než 11 milionů korun.