Tato třináctikilometrová trasa má být posledním dílkem do skládačky s názvem Silniční okruh kolem Prahy (SOKP). Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na webu uvádí uvedení do provozu v roce 2029, což je skoro půlstoletí od zahájení první stavby na konci 70. let minulého století. V úseku Březiněves – Satalice probíhá několik let debata s přilehlými pražskými městskými částmi i obcemi ve Středočeském kraji. 

Vznikla kvůli tomu také čtrnáctičlenná skupina „Starostové pro okruh“, která už před dvěma lety upozorňovala premiéra Andreje Babiše (ANO), že „silou protlačované“ řešení vychází z koncepce z doby, kdy Praha byla o polovinu menší. Teď se totiž nová zástavba rozrostla až do blízkosti plánovaného okruhu. 

Na základě diskuzí se samosprávami v řešeném území byly rozpracovány kromě původního návrhu technického řešení z roku 2009 další dvě varianty výškového řešení trasy – zahloubená a tunelová. 

Tři tunely Pražského okruhu
Třeboradice (1330 m), Veleň (450 m), Vinoř (2050 m)

Pražští radní podpořili výhradně tunelovou variantu. Středočeský kraj rovněž dává přednost podpovrchovému řešení. „Jsem rád, že Rada hlavního města Prahy podporuje tunelovou variantu, která bude nejšetrnějším řešením pro toto území a jeho obyvatele a napomůže tak rychlejší dostavbě Pražského okruhu,“ uvedl primátor Hřib. Ve facebookové diskuzi musel opakovat, že stavbu řídí stát prostřednictvím ministerstva dopravy a ŘSD. 

Magistrát podle tiskové zprávy připouští i variantu zahloubení, pokud by tunel neumožnily ekonomické, technické nebo geologické okolnosti. „Z našeho pohledu preferovaná tunelová varianta získala od Ředitelství silnic a dálnic kladné hodnocení z ekonomického hlediska, zároveň má minimální negativní vliv na občany žijící v jejím okolí. S Ředitelstvím silnic a dálnic budeme nadále spolupracovat na tom, aby se stavba okruhu mohla realizovat co nejrychleji, a zároveň co nejméně poškodila dotčená území,“ řekl primátorův náměstek pro oblast dopravy Adam Scheinherr (Praha sobě).

Předpokládaná cena je podle ŘSD zhruba deset miliard v případě zahloubení, tunelové řešení by vyšlo na dvacet miliard. Zmínění starostové před únorovou schůzkou se zástupci státní organizace zdůrazňovali některé možné problémy, které se úseku 520 Pražského okruhu týkají. Navržený koridor prý podle nich koliduje s přivaděčem pitné vody pro severní část Prahy z Káraného. Vodovodní řady by se musely v některých obcích budovat znovu.

Nejsme ekoteroristé, tvrdí starostové

„Nejsme ani 'ekoteroristé', ani žádní sabotéři. Jsme volení zástupci občanů a naší povinností je hájit zájmy a legitimní práva lidí (i celých obcí) v budoucnu postižených stavbou a provozem plánované dálnice,“ napsali představitelům státní moci v čele s Babišem „Starostové pro okruh“, kteří srovnávají současné plány dálničního okruhu metropole s výstavbou severojižní magistrály vedoucí centrem Prahy přes Václavské náměstí.

Primátorův náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu/TOP 09) nicméně ocenil spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic: „Věřím, že jsme se vydali správnou cestou k nalezení kompromisu, který pomůže ochránit okolí řešeného území a posune samotnou realizaci významné infrastrukturní stavby.“

Nejblíže realizaci je zatím úsek 511 z Běchovic k brněnské dálnici D1. Před rokem předseda menšinové vlády opřené o hlasy komunistů sliboval, že řidiči tudy projedou v roce 2024. Severní trasa se zdá být v nedohlednu. Babiš si však stěžuje, že spolupráce s primátorem Hřibem nefunguje. Oba politici se přou napříklado využití pozemků v Letňanech. Praha chce po státu kromě dokončení vnějšího okruhu také příspěvek na stavbu vnitřního okruhu.