Necelých sedm kilometrů dlouhá liniová stavba prochází několika významnými archeologickými lokalitami. Že se potvrdí předpoklady a po odkrývce ornice se „něco“ najde, se ukázalo hned na začátku. Na kopci nad Pšovem archeologové odkryli žárové pohřebiště z doby bronzové.
„Od první republiky do roku 1965 tady fungovaly menší pískovny, ze kterých pochází velké množství archeologických nálezů. Proto se dalo předpokládat, že při stavbě se něco najde,“ předeslal vedoucí výzkumu Vojtěch Peksa z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.
Při pokládce vodovodního přivaděče z roku 1967 se ale žádný průzkum neprováděl, tehdejší kapacity archeologů na severu Čech zcela zahltila postupující těžba hnědého uhlí na Mostecku.
Celkem se nad Pšovem u silnice I/27 Žatec – Plzeň nyní odkrylo 25 hrobů, ve dvou z nich se nachází keramická nádoba. „Žárové pohřebiště je typické tím, že mrtví byli spáleni na hranici a popel s ostatky byly uložené do keramické urny a do země,“ popsal Peksa.
Pohřební nádoby se bohužel nedochovaly kompletní, v novověku je poškodila orba těžkou technikou. Urny jsou jedním typem hrobů v žárovém pohřebišti, tím druhým jsou jamky, ve kterých je nasypaný popel s lidskými ostatky. V jednom z hrobů se našel také zlomek zlaté náušnice a bronzová jehlice sloužící ke spínání oděvů.
close
info
Zdroj: Deník/Petr Kinšt
zoom_in
Archeologové objevili při rekonstrukci vodovodního přivaděče u Pšova na Podbořansku tři tisíce let staré hroby s lidskými zlomky kostí a keramikou
Pohřebiště mohylové nebo knovízské kultury nad Pšovem pochází ze střední nebo mladší doby bronzové, tedy z období 1500 až 1000 let před naším letopočtem. „Přesnější dataci poskytne určení stáří lidských ostatků radiokarbonovou metodou,“ přiblížil archeolog.
Jak ukázaly četné nálezy z dřívějška, oblast Pšova je takzvaná archeologická polykulturní lokalita. Je v ní zdokumentovaná lidská přítomnost od neolitu až po raný středověk. Nejvíc nálezů je ale právě z doby bronzové.
Archeologové očekávají další nálezy
Další objevy očekávají archeologové v následujících týdnech, kdy se práce posunou do údolí u Pšova. „A další nálezy očekáváme u Sýrovic. Dál k Čeradicím žádné z minulosti nemáme, takže kdyby se tam něco našlo teď, bylo by to překvapení,“ řekl Vojtěch Peksa s tím, že vodovod mezi Čeradicemi a Sýrovicemi vede paralelně s plynovodem Gazela. Při jeho pokládce před několika lety se žádné archeologické nálezy neobjevily.
Výměnu potrubí mezi vodojemy v Pšově a Čeradicemi zajišťuje Severočeská vodárenská společnost. „S délkou téměř sedm kilometrů je to jedna z nejdelších liniových staveb, které v současné době realizujeme,“ připomněl mluvčí společnosti Mario Böhme. Celkově rekonstrukce přivaděče vyjde na 125 milionů korun, letos se proinvestuje zhruba třetina z této částky. Práce mají skončit v závěru příštího roku.
