Někde jsou změny minimální, jinde ovšem citelnější.

Poslední kontrolní měření ukázala, že v porovnání s rokem 2010 došlo u některých monitorovacích vrtů, například v oblasti Senice na Hané, k poklesu hladiny i přes jeden metr.

Nejvíce jsou podle vodohospodářů dotčeny malé vodní zdroje a takzvané zářezy.

„Vzhledem k tomu, že posledním rokem s nadprůměrnými srážkami v Olomouckém kraji byl rok 2010, je zřejmé, že ani zásoby podzemní vody na tom nemohou být příliš dobře. Na desítkách našich monitorovacích vrtů rozložených kolem jímacích oblastí pozorujeme pozvolný pokles hladiny podzemní vody,“ informoval technický náměstek Vodohospodářské společnosti Olomouc Jiří Kožušníček.

Prameniště v nivě Moravy jsou stabilní 

Vodohospodářská společnost je vlastníkem hlavních pramenišť a úpraven vody na Olomoucku a na její vodovodní síť jsou napojeny obce a města, nebo jejich společnosti, které následně dodávají pitnou vodu koncovým zákazníkům.

Nejvýznamnější prameniště na Olomoucku, která se nacházejí v údolní nivě řeky Moravy, a to Litovel – Čerlinka, Pňovice – Březové, Štěpánov, Moravská Huzová, Chomoutov a Černovír, jsou podle vodohospodářů nejstabilnější.

Je to dáno tím, že jsou více či méně provázané se štěrkovým kolektorem koryta řeky Moravy a jejich akumulace je velká.

Menší prameniště, například Senice na Hané, které VHS Olomouc využívá k zásobování veřejných vodovodů, je zase propojeno s korytem Blaty a další dvě, Brníčko a Haukovice, s řekou Oskavou.

„I u těchto zdrojů sice evidujeme snížení hladiny vody v podzemí, ale pokud nebude rok 2020 extrémně suchý, neobáváme se nedostatku kvalitní vody pro obyvatelstvo,“ popisoval Jiří Kožušníček.

Léto s cisternami?

U monitorovacích vrtů v oblasti Senice na Hané ukázal poslední monitoring pokles hladiny podzemní vody v porovnání s rokem 2010 o více než jeden metr. Vrty jsou zde v hloubce 20 až 30 metrů.

„Obdobné snížení evidujeme i ve vrtech kolem prameniště Čerlinka a dalších zdrojů,“ sdělil náměstek. V Litovli jsou vrty v podobné hloubce, ale jsou zde monitorovací vrty hluboké i 120 metrů.

Největší problémy by při nedostatku srážek a za současných minimálních zásob vody ve sněhu, které jsou nejdůležitější pro doplňování zásob vody v podzemí, mohly nastat zejména u malých vodních zdrojů. Jedná se například o studny a takzvané zářezy pro Křivou, což je místní část Dlouhé Loučky, Troubelice či Domašov nad Bystřicí.

„V těchto případech pro nás bude určující úhrn srážek v první polovině roku,“ upozornil náměstek Kožušníček.

V obcích s těmito na sucho nejcitlivějšími zdroji by pak hrozilo, že obyvatelé budou letos v létě opět odkázání na náhradní zásobování cisternami.

„V tuto chvíli tam voda je, ale pokud bude stav podobný jako v posledních letech, opět vyschneme a budeme vodu dovážet,“ obával se náměstek.