Světové hnutí Rebelie proti vyhynutí (XR) vzniklo v roce 2018 s cílem podnítit radikální změny prostřednictvím nenásilného odporu, s požadavkem aby se minimalizovalo vymírání druhů a aby se zabránilo negativním důsledkům klimatické změny. V Liberci vznikla i místní skupina tohoto hnutí a má za sebou několik akcí. Členem se stal i Hynek Hruška, který se dlouhodobě zajímá o udržitelný způsob života. „Každý jednotlivec je základem všeho a jeho přínos je často mnohem větší, než si sám uvědomuje,“ svěřil se.
Můžete popsat kroky, které vás zavedly do organizace Rebelie proti vyhynutí? Jakou jste měl motivaci?
Ochraně přírody a udržitelnému způsobu života se věnujeme s mojí ženou Alenou a celou rodinou již více než 10 let. Žijeme na okraji Liberce na malém hospodářství, pěstujeme si vlastní zeleninu a chováme zvířata na maso a mléko. V poslední době si však více a více uvědomujeme, že pouze snaha o snižování vlastního dopadu na životní prostředí a klima není řešením.
Takže už nestačí pouze snaha jednotlivce či rodiny?
Rodina samozřejmě může snížit svůj příspěvek ke klimatické změně a degradaci životního prostředí, ale podstatná část těchto negativních jevů vychází odjinud, od průmyslu nebo státní správy. Státní správa, která je politickou reprezentací nás občanů, hraje také zásadní roli v nastavení podmínek pro všechny a jejím cílem podle definice by měla být snaha o co největší prospěch co největšího počtu občanů.
Proč jste se přidal zrovna k Rebelii?
Právě Rebelie proti vyhynutí nabízí podle mne tu správnou kombinaci přístupů, jak se o řešení klimatické krize pokusit. Oceňuje všechny přístupy, ať již individuální, tak i dalších ekologických organizací, přichází s jednoduchými a jasně formulovanými cíli i s praktickými metodami, jak dosáhnout většího tlaku na státní orgány, aby aktuální situaci řešily. Takže mojí motivací bylo vystoupit z mého individuálního, ekologicky šetrného, ale uzavřeného způsobu života do okolního světa a pokusit se iniciovat změny i tam.
Vláda musí pravdivě informovat o klimatické a ekologické krizi, musí změnit nekonzistentní legislativu a společně s médii otevřeně komunikovat s občany. Tak zní jeden z požadavků. Souhlasíte s tímto tvrzením? A myslíte si, že to lze vůbec změnit?
Je potřeba si ale uvědomit, že tři základní požadavky Říkejte pravdu, Jednejte podle toho, Nechte participovat občany jsou velmi obecné a to je správně, jsou to určité ideové požadavky, které je potřeba naplnit obsahem na všech úrovních. Myslím, že se ta situace o informování v poslední době razantně mění, a přestože to není vláda, která by stála v čele těchto změn, tak na ně musí minimálně reagovat. Téma klimatické krize či nouze je v posledním roce v mediích mnohem více než kdykoliv předtím. Má na to určitě vliv i to, že začínáme klimatickou krizi pociťovat i osobně, především suchem a vlnami veder. Pravda o klimatické krizi se dostává k více a více lidem.
Říkáte, že vláda selhává, místo aby nás chránila. Abychom přežili, budeme muset vynaložit vše, co máme. Jaké prostředky lze použít, aby došlo ke změně?
Jsem vystudovaný sociolog a ekonom, a stát podle historických pramenů vznikl jako nástroj koordinace lidí na daném území, na to, aby bylo usnadněno zabezpečení jejich životních potřeb. To je také zdrojem legitimity každé vlády. Takže pokud se na nás řítí něco tak velikého a potenciálně nebezpečného, jako je klimatická změna, a vláda nic nedělá, pak neplní svoji funkci. Budeme potřebovat všechny prostředky, které máme, od osobních úspor a hledání ekologicky příznivých způsobů života, přes technologický vývoj a úspory firem po nové formy státní regulace. Ale právě role státu je podle mne v současné době nejvíce pozadu a vláda by měla mnohem více převzít iniciativu.
Jakou máte pozici v liberecké skupině? Existuje nějaká hierarchie?
Extinction Rebellion je otevřená, nehiercharická organizace, tedy kdokoliv, kdo souhlasí se třemi základními požadavky, se může prohlásit za součást XR. My jsme ještě s pár přáteli z Rodičů za klima založili něco jako libereckou skupinu XR, ale to nijak neznamená, že nemůže vzniknout další podobná skupina v Liberci, nemáme žádný zvláštní mandát nebo postavení. V České republice v současné době vzniká národní centrála XR, zatím to jsou dva nebo tři lidé, kteří jsou schopni poskytovat jednotlivým skupinám podporu, překládat texty z angličtiny, dělat přednášky.
Kolik má skupina členů a jak probíhá samotný nábor?
Hlavní náborovou metodou jsou přednášky Míříme k vyhynutí (a co s tím), které pořádáme. Během prázdninových měsíců to bylo méně časté, ale nyní je budeme dělat každý měsíc. Pokud se chcete podílet na činnosti naší skupiny, tak nejlepší je nás kontaktovat emailem nebo přes Facebook.

Lze ještě dosáhnout změny nebo už je životní prostředí a svět za hranou nápravy?
No, za sebe hrozně doufám, že lze té nápravy ještě dosáhnout a umožnit fungování naší velmi humánní a pokročilé civilizace dále. Ale pokud se podíváme realisticky na data z klimatické vědy, tak si bohužel nemůžeme být tak úplně jistí. Jde o to, že Země není tak jednoduchá, jak nám dlouho tvrdili zjednodušující modely. Když Zemi vlivem lidské činnosti o něco málo oteplíme, nemůžeme si být jisti, zda náhodou nerozjedeme nějaké procesy, které budou v tomto oteplování pokračovat. Takže existují vlivy, které možná v následujících letech zásadně ovlivní produkci skleníkových plynů i bez lidského přispění. Ať už je to tající let v Arktidě nebo lesní požáry na Sibiři a v Africe, ale všechny jsou podmíněny tím naším vlivem na začátku.
Jestli se nepletu, první akcí liberecké skupiny byl transparent na Ještědu. Jak se takový nápad zrodil?
Ano, byl to nápad, který vznikl na první schůzce naší liberecké skupiny. Cílem bylo udělat něco, co na problematiku klimatické krize upozorní velké množství lidí, ale zároveň to nebude nic konfliktního nebo pro někoho nepříjemného.
Je Liberec připraven na podobné akce? S jakou reakcí, zpětnou vazbou jste se potkali?
Myslím si, že Liberec je připraven na podobné akce, nakonec jako každé jiné město. Lidé mají o klimatické krizi nějaké informace, je to téma, které je zajímá. Běžní lidé na akci reagovali od začátku pozitivně, nakonec proč by neměli. U lidí, kterých se to přímo dotklo, byl pochopitelně první reakcí strach. Bude to tam napořád, co k tomu řeknou nadřízení, jak se k tomu postaví město? To je samozřejmě zcela pochopitelné, tak by reagoval každý z nás, ale když jsme celou situaci nekonfliktně vysvětlili, tak se nám dostalo podpory od všech zainteresovaných. Hlavní roli v tomhle hrála paní Balážová z SKI areálů Ještěd, která poté, co nejdřív byla vůči nám velmi kritická, změnila názor a byla schopna celou akci obhájit u vedení TMR i města Liberce.
Jakou cestou se plánujete vydat? Poklidné akce nebo spíše akce vyvolávající šok?
Myslím si, že potřeba je oboje. V rámci Týdne pro klima se jednalo spíše o poklidné informační akce, ale určitě nás do konce roku čekají i akce, které se budou snažit upozornit na problematiku klimatické krize více přesvědčující formou.
Lze vůbec v dnešní době ještě veřejnost šokovat, zaujmout, aby se lidé zamysleli nad touto problematikou?
Tak v mediálním světě je to určitě dost těžké, pokud máte konkurovat záběrům obrovských požárů na Sibiři nebo i jen hokejovému utkání, ale ukazuje se, že v interakci jeden na jednoho to je možné poměrně dobře. A platí také, že pokud se vám podaří ukázat pravdu jednomu člověku a ten ji opravu přijme, tak se tento člověk velmi rychle stává vaším spojencem a začíná působit na své okolí.
Spolupracujete s iniciativou Rodiče za klima. Jak taková spolupráce probíhá a na jaké úrovni?
Liberec je vlastně docela malé město, kde se lidé stále ještě osobně znají. Takže naše spolupráce s Rodiči za klima je především na osobním propojení, hodně lidí se hlásí jak k Rodičům za klima, tak do naší skupiny XR. Rodiče za klima se snaží o změnu především v lokálním kontextu, tedy na úrovni obce a kraje, Extinction Rebellion chce dávat důraz hlavně na témata celostátní.
Řada lidí může argumentovat, že sami s klimatickou krizí nic neudělají. Jak byste je přesvědčil o opaku?
Není to vůbec pravda. Každý jednotlivec je základem všeho, a jeho přínos je často mnohem větší, než si sám uvědomuje. Je také důležité si uvědomit, že příspěvek každého z nás je jiný. U těch bohatších z nás je důležité zamyslet se nad tím, jak naše spotřeba přispívá ke klimatické změně a snažit se hledat cesty, jak toto omezit, třeba necestovat letadlem či omezit spotřebu masa. Už jenom o tom mluvit a angažovat se ve svém okolí je velkým přínosem.
Čeho jako regionální pobočka chcete dosáhnout?
My nemáme žádné speciální regionální cíle. Každý člověk, který si opravdu uvědomí, že se klimatická krize děje tady a teď, a že ovlivní životy naše a našich dětí, je pro nás úspěch. Protože když toto opravdu přijmete a pochopíte, pak už nikdy nemůžete žít jako předtím.
Hynek HRUŠKA
• Hynek Hruška se narodil 21. května 1978 v Praze.
• Vystudoval sociologii a ekonomii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
• Působí jako soukromý zemědělec a IT specialista na volné nouze.
• Má různorodé zájmy, aktuálně převažuje hlavně rodina.