Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Impulsy k tetování jsou různé. Je načase zbavit se předsudků, říká tatér Musil

Blansko – Sklepní doupě s lehátkem, chatrné osvětlení a pofidérní muž s tatérskou jehlou. Tento obrázek tetovacích salonů nám často vnucují béčkové filmy. Zažité představě zcela vzdoruje salon blanenského tatéra Jiřího Musila. Spíše než jako tatérské studio působí dojmem luxusně zařízeného kosmetického salonu. V pečlivě uklizené místnosti, které vévodí černé křeslo, nás vítá sympatický hubený muž. Ačkoliv sám prosazuje při tetování vysoké hygienické standardy, pozastavuje se nad přemrštěností některých norem. „Zdá se mi zvláštní, že nikoho stejnou měrou nezajímá výtvarná stránka. Občas s nadsázkou říkám, že úředníkům je jedno, jestli tam vytetuji lejno, hlavně když bude sterilní,“ směje se Musil.

19.11.2017
SDÍLEJ:

Blanenský tatér Jiří Musil.Foto: Archiv Jiřího Musila

První tetování jste si na sobě vyzkoušel už v jedenácti letech. Co vás na něm zaujalo?
Jednak měl tetování můj otec a pak to také bylo období, kdy mě jako kluka samozřejmě zajímalo všechno, co je špatné. A na tetování tak tenkrát lidé pohlíželi, takže to byla z mé strany trochu rebelie.

Co jste si vytetoval?
Vytetoval jsem si písmeno H. Dělal jsem to tuší a normálními jehlami, které jsem si ani nezbrousil, takže mi pak celkem otekla ruka.

Bavilo vás už odmalička kreslení?
Ano, to určitě. Když jsem se rozhodoval, na jakou školu jít, byly výtvarné obory moje hlavní volba. Hlásil jsem se na ně ale krátce před převratem, kdy se ještě bohužel nebralo jen podle přijímaček. Namísto uměleckých škol jsem tak nastoupil na vojenský gympl.

K tetování jste si ale nakonec cestu našel…
Tetování mě vždycky zajímalo. Líbí se mi to propojení výtvarného umění a těla, to, že můžu tvořit přímo na kůži. Začalo to pozvolna tím, že jsem zkoušel tetovat své kamarády a hotové práce jsem si fotil. Po tetování tehdy byla poptávka, ale fungoval jen jeden tatérský salon v Praze. Známí mi tak šli pod ruku i s vědomím, že teprve začínám.

Jak jste se pak od těchto prvních pokusů dostal k tomu, že jste založil vlastní salon?
Na těch prvních pokusech jsem si vypracoval techniku a nabral základní zkušenosti. Nevěděl jsem ale, co všechno budu potřebovat, abych mohl založit vlastní salon. Odjel jsem se proto informovat do pražského salonu, kde jsem ukázal několik fotek svých hotových prací. Rovnou mi nabídli práci, ale chtěli ode mě okamžitou odpověď, zda nabídku přijímám nebo ne. Rozhodl jsem se šanci využít a na nějaký čas jsem se přestěhoval do Prahy.

Co vám práce v pražském salonu přinesla?
V Praze jsem získal trochu větší praxi. Za to jsem byl rád, ale po určité době už to pro mě přestalo být zajímavé. Celkem vtipné ale bylo, že jsem tam hned jako druhou zakázku tetoval obličej Vladimíra Franze.

Tetoval jste všechno, co má Vladimír Franz na hlavě?
Vše kromě těch barevných výplní. Tehdy jsem mu to ještě vymluvil, zdál se mi lepší ten čistý kontrast černé a kůže. Dnes tam má do toho i červenou a zelenou, ale to už jsem netetoval já.

Jak těžké potom bylo založit vlastní salon po odchodu z Prahy?
Zpočátku jsem měl salon zařízený skromněji než dnes. Dříve nebylo ani všechno tak dostupné. Křeslo mi třeba na začátku dělal na míru soukromník, který mi ho sám vezl přes půl republiky.

Podporovala vás v začátcích třeba rodina a přátelé?
Moc ne, podporovala mě jenom máma. Lidi z okolí přesvědčilo až později to, že dělám tetování kvalitně a snažím se vždy odvádět dobrou práci.

Kde čerpá energii a odpočívá
● Oblíbený způsob odpočinku: Nejlépe si odpočinu při hraní her na Playstationu. Líbí se mi hry ze třetího pohledu, dobrý je třeba Tomb Raider, to je klasika.
● Oblíbený podnik: Pokud jde o to, kam zajít na jídlo, tak ke Golemovi v Blansku, tam dobře vaří.
● Oblíbená trasa procházky: Na procházky moc nechodím. Leda tak na poštu a zpátky. (smích)

Změnil se během bezmála dvaceti let Vvaší praxe obor tetování?
Ano, dost. Ze začátku jsem si ještě pájel a vyvařoval jehly sám. Dnes je vše na jedno použití. Jehly i některé části strojku koupím sterilizované s dobou expirace a po použití je hned vyhodím. To je pro mě třeba mnohem pohodlnější než dříve.

Jsou v tetování jiné i trendy?
Řekl bych, že je to čím dál lepší. Dříve jsem hodně tetoval takové ty ornamenty ve spodní části zad, teď už jsem takovou zakázku asi pět let neměl. Tetování se dnes dělá větší a zdá se mi, že nad tím lidé i více přemýšlí. Je to už také normální součást image a posouvá se blíže k umění. Už to není jen o tom mít jakékoliv tetování na protest.

Dokážete dnes vytetovat cokoli kamkoli?
Cokoliv asi ano, rád pracuji na složitějších zadáních. Čím těžší, tím lepší. Nemám moc rád ornamenty, to je jen kreslení obrysu a výplň, ale i to se snažím dělat co nejpoctivěji. Na jakoukoliv část bych ale určitě netetoval, vynechávám dlaně a šlapky na noze. Z mé zkušenosti tam chytne dvacet procent barvy a zůstane tam z toho nějaká podivnost. Když chtějí třeba partneři prstýnky, tetuji je taky jen nahoře a na bocích prstů. Z ostatních částí se mi nejlépe tetují nohy a nejhorší jsou různé záhyby kůže a podobně.

Měl jste v poslední době nějaké zajímavé zakázky?
Tak každopádně dámské a pánské přirození, tam jsou ty požadavky občas pestré. Mně ale třeba přijde zajímavé i to, když si klientka, která nemá žádné tetování, nechá hned napoprvé udělat celá záda.

Pracuje se vám lépe s lidmi, kteří už mají s tetováním zkušenost, je to rozdíl?
Ano a věřím, že i do výběru toho motivu jdou s jiným postojem. Lidem, kteří chtějí malé tetování čistě kvůli zkoušce, to ale vymlouvám, protože pak už se to těžko dál upravuje. Když mi zaplatí čistou jehlu, udělám jim to nanečisto, aby jen zkusili, jak to bolí. Je škoda tam zbytečně dávat barvu.

Máte i klienty, kteří si přijdou nechat opravit tetování od někoho jiného?
I takoví klienti se najdou, ale tyto věci dělám celkem nerad. Po úpravě tam to původní tetování totiž stále vidím, přestože ten, kdo nezná původní verzi, ho tam asi nevidí. Nemám z toho pak tak dobrý pocit, jako když tetuji na čistou kůži. Někdy je to navíc úplná šílenost, tomu se dnes už spíš vyhýbám.

Šílenost v jakém smyslu?
Třeba udělat z černého trojúhelníku pumu. Ne že by to nešlo, ale dnes už mi to za tu námahu tak úplně nestojí.

Nabízíte lidem i možnost odstranění tetování?
Tohle nějak neřeším, já to nedělám proto, abych to odstraňoval. Naopak se snažím, aby to co nejdéle vydrželo v co nejlepší kvalitě. Kdybych to dělal s tím, že to klient za rok sundá, připadal bych si asi trochu divně. Je potřeba, aby si každý hned na začátku zodpovědně položil otázku „Chci to tam mít takhle pořád“.

Co je podle vás nejtěžší na tom, živit se tetováním?
Asi udržet si klientelu. Občas také vznikají absurdní situace kvůli legislativě. Po deseti letech provozu jsem například dostal zákaz činnosti kvůli novému nařízení. Musel jsem salon na dva roky zavřít a absolvovat speciální kosmetický a tatérský kurz. Dva roky jsem mohl státu odvádět daně a přispívat do rozpočtu, a namísto toho stát dva roky sponzoroval mě, protože jsem byl na pracovním úřadě, a pak mi ještě platili ty kurzy. Bylo to podle mého názoru naprosto nesmyslné.

Setkával jste se třeba v dřívější době kvůli tetování s nějakými předsudky?
Trošku to asi přetrvává dodnes, ale samozřejmě v mnohem menší míře. Omezení ale stále platí u některých povolání. V tom jsme ještě pozadu třeba oproti Anglii, kde si i úřednice v bance může dovolit tetování na viditelných místech. Šéfy by podle mě mělo zajímat hlavně to, jak člověk pracuje, a ne to, co má na sobě. Pokud si někdo myslí, že jeho zaměstnanec ještě tetováním někoho pohorší, tak už asi žije úplně mimo realitu dneška.

KRISTÝNA KUCHARČÍKOVÁ

Autor: Redakce

19.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lídr ODS Petr Fiala
1 14

Ne, menšinovou vládu nepodpoříme, zaznělo z širšího vedení ODS

Bývalý gubernátor Oděské oblasti Michail Saakašvili
1 11

Gruzínec Saakašvili u kyjevského soudu: Jsem válečný zajatec

AKTUALIZOVÁNO

Na Manhattanu chtěl zabíjet mladý Bangladéšan, policie ho zadržela

/VIDEO, FOTO/ Newyorská policie dnes zasahovala na Manhattanu, kde došlo k výbuchu v podchodu metra pod autobusovým terminálem Port Authority. Linky metra v okolí incidentu byly uzavřeny. Na místě byli podle dostupných údajů čtyři zranění, z čehož jeden je údajný pachatel. Toho policie zadržela. Jedná se o mladého imigranta z Bangladéše, Akayeda Ullaha, žijícího v USA sedm let. Pachatel k činu zřejmě použil takzvanou trubkovou bombu. Starosta města Bill de Blasio oznámil, že šlo o pokus o teroristický čin.

Výkladní skříň ruské energetiky startuje. Nový blok JE Leningrad stavěli i Češi

Energetická společnost Rosatom v tomto týdnu spustila hned dva nové jaderné bloky najednou. Vedle 4. bloku Rostovské jaderné elektrárny (JE) začalo fyzikální spouštění také u 1. bloku JE Leningradská II. Ten je vybaven dnes nejmodernějším reaktorem typu VVER-1200, který by chtěli Rusové postavit i ve Finsku a v Maďarsku. 

Pod Rýchorskou boudou se ztratil turista. Našli ho díky termokameře

Ztraceného muže, který se vydal v noci pěšky z Horního Maršova na Rýchorskou boudu, našli dobrovolní hasiči z Horného Maršova s policisty díky čerstvým stopám ve sněhu a termokameře.

Petr Fiala: Nepletu se do toho, co neznám

/ROZHOVOR/ Mňága a Žďorp letos slaví 30 let své existence. Turné vyvrcholí v úterý 12. prosince v pražském Foru Karlín. Zpěvák Petr Fiala povídal nejen o tom, jak jeho nálada a osobní život ovlivňuje tvorbu a jaký má vztah k politice.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT