Křídlatka patří k invazním druhům rostlin, které vytlačují původní druhy z ekosystému. V boji s bujnou vegetací by mohly pomáhat i peníze z evropských fondů.

„Ohnisko výskytu této rostliny najdete v katastru snad každé vesnice na Uherskohradišťsku. Jedná se o dlouhodobější problém posledních asi dvaceti let. Křídlatka se nekontrolovatelně šíří do prostoru a bere místo ostatním rostlinám,“ upozorňuje botanik Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty Jiří Němec. „Nemá sice přímo škodlivé účinky na člověka jako třeba bolševník, ale zarůstá celé původní společenstvo, což vede ke vzniku její monokultury. Velmi rychle se šíří zejména podél vodních toků,“ dodává odborník.

Šíří se i bolševník nebo netýkavka

Dalšími nekontrolovatelně se šířícími druhy rostlin po regionu jsou již zmíněný bolševník velkolepý, nově také netýkavka žláznatá a z dřevin javor jasanolistý.

„U obzvlášť nebezpečných invazí může dojít k nekontrolova­telnému šíření v takové míře, že se rozvrací celé ekosystémy, což vede k rozsáhlým ekologickým škodám a potlačení či likvidaci mnoha původních druhů,“ uvedl mluvčí Zlínského kraje Milan Plesar.

Boj proti křídlatce a bolševníku považují odborníci za těžce zvládnutelný. „Mechanické odstranění je obtížné. Využívá se proto chemických postřiků,“ vysvětlil botanik Němec.

Likvidaci nežádané vegetace finančně podporuje i Zlínský kraj. „Ten letos na boj proti invazním rostlinám na svém území vyčlenil sto padesát tisíc korun. Další peníze se bude hejtmanství snažit získat z fondů Evropské unie,“ doplnil Plesar.

S bolševníkem bojovala i armáda

V České republice je registrováno devadesát rostlinných druhů, které jsou považovány za invazní. Nejznámější a nejnebezpečnější rostlinou rozvracející a ohrožující původní ekosystémy na českém území je bolševník velkolepý, na jehož potlačení musela být na některých místech povolána armáda. S ohledem na to, že daná rostlina může ohrozit zdraví člověka, stále více ekologů a biologů poukazuje na nutnost řešení problému těchto rostlin.

Podle údajů Evropské unie ročně způsobí invazní rostliny a živočichové hospodářské škody v zemích sedmadvacítky za deset miliard eur.

Křídlatka japonská se v Evropě rozmnožuje vegetativně podzemními oddenky tvořícími mohutné kolonie nebo částmi ulomených lodyh, které mohou zapustit kořeny zejména podél říčních toků. Jedná se o nepůvodní zdomácnělý druh pocházející z východní Asie, původně vysazovaný jako okrasná rostlina. Kvůli jejímu rychlému rozšiřování je zkoumáno její možné využití pro energetiku, neboť vytváří velké množství biomasy. Zajímavá je taktéž pro medicínu, jelikož listy obsahují bioaktivní látky působící proti plísním.
Zdroj: www.lekarna–zdravi.cz