Takové jsou závěry nedávno zveřejněného průzkumu kvality života v obcích s rozšířenou působností, který už třetí rok za sebou sestavuje společnost Obce v datech, a vychází z porovnání veřejně dostupných dat v oblasti zdraví, materiálních podmínek a vztahů mezi lidmi ve všech 206 českých obcích s rozšířenou působností.

Jak na vysvětlenou říkají sami autoři z poradenské společnosti Deloitte, projekt obce subjektivně nehodnotí, ale pouze porovnává dostupnost daných služeb a možností.

Nicméně už třetí rok po sobě tento průzkum zařadil města z okresu Karviná na samý chvost. Orlová a Karviná vždy obsadily předposlední, resp. poslední příčku, na což už už v roce 2018 rozzlobeně a nesouhlasně reagovali starostové obou měst. Podle nich výsledky průzkumu absolutně neodpovídají realitě.

Podle orlovského starosty Miroslava Chlubny kvalita života v Orlové, resp. v Karviné ve skutečnosti není rozhodně tak špatná, aby město třikrát po sobě obsadilo úplně poslední příčku žebříčku.

„Určitě není. Je to tím, že zpracovatel studie hodnotí tzv. Big data, tedy data, která dohledá na internetu. Jen pro ilustraci Karviná má dvě nemocnice, jedna z nich je velmi úspěšná v anketě Nemocnice roku. Přesto nejlepší nemocnice v kraji je bruntálská a to proto, že je nejblíže k radnici. Myslíte si, že je to ten správný úhel pohledu?“ ptá se starosta při rozboru parametrů, podle kterých autoři průzkumu kvalitu života v obcích hodnotili.

Demotivující výsledky

Karvinský primátor Jan Wolf považuje tento průzkum za poněkud nešťastný. „O kvalitě života a materiálním zabezpečení v jednotlivých městech totiž vypovídá dle mého názoru zkresleně a pro mnoho obcí je krajně demotivující. Karviná svou vybaveností a infrastrukturou rozhodně převyšuje nejedno město ze zmíněného průzkumu a určitě nepatří na chvost celého žebříčku,“ je přesvědčen karvinský primátor.

Opakuje, že průzkum je dělaný dle metodik, které jsou mnohdy zavádějící a například pro příhraniční města značně znevýhodňující, jelikož se jim zásadně zmenšuje rádius nabízených služeb v rámci republiky. „Celkově tento průzkum považuji za nevěrohodný a zbytečný, protože jsem přesvědčen, že každý starosta obce si je plně vědom nedostatků, které ve své obci má a na jejichž odstranění musí pracovat,“ říká Jan Wolf

Stejně jako jeho orlovský kolega Chlubna doporučuje autorům průzkumu, aby místo zpracovávání o ničem nevypovídajících parametrů raději přijeli, na pro ně vzdálený východ podívat a osobně se přesvědčili, jak se tady skutečně žije.

Ani města v kraji nic moc

Nijak moc lépe letos v průzkumu nedopadly další obce karvinského okresu. Nejlépe umístěný Český Těšín (174. příčka) si oproti loňsku pohoršil o tři místa, Bohumín (184. místo) si pohoršil o 11 příček.

Zhruba stejně si vedl Havířov, který se umístil na 197. místě, o jedno hůř než loni. Nejlepší umístě v Moravskoslezském kraji zaznamenal Frýdlant nad Ostravicí na 66. místě, když si o jedenáct příček pohoršil.

Skokanem roku v rámci celé republiky je Holešov, který si polepšil o 64 míst a figuruje na 57. příčce.

Odpovídá Jan Wolf, primátor Karviné (ČSSD)

Jan WolfZdroj: Deník / Tomáš JanuszekJe podle Vás kvalita života, v Karviné, resp. v Orlové skutečně tak špatná, že už asi třetí rok za sebou je tento průzkum zařadil na poslední, resp. předposlední místo?
Já osobně tento průzkum považuji za poněkud nešťastný. O kvalitě života a materiálním zabezpečení v jednotlivých městech totiž vypovídá dle mého názoru zkresleně a pro mnoho obcí je krajně demotivující. Karviná svou vybaveností a infrastrukturou rozhodně převyšuje nejedno město ze zmíněného průzkumu a určitě nepatří na chvost celého žebříčku.

Co byste vytkli autorům průzkumu Obce v datech?
Jedná se o průzkum podle metodik, které jsou mnohdy zavádějící a například pro příhraniční města značně znevýhodňující, jelikož se jim zásadně zmenšuje rádius nabízených služeb v rámci republiky. Celkově tento průzkum považuji za nevěrohodný a zbytečný, protože jsem přesvědčen, že každý starosta obce si je plně vědom nedostatků, které ve své obci má a na jejichž odstranění musí pracovat.

Ať už si o výsledcích tohoto průzkumu myslíme cokoli, jistě je ale na kvalitě života v Karviné či Orlové co zlepšovat. Co to podle Vás je? Zkuste vyjmenovat tři oblasti života, kde Vy vidíte rezervy?
Karviná se v současnosti potýká se zásadním tématem, což je transformace zaměstnanosti na období po ukončení těžebního průmyslu. S tím souvisí míra nezaměstnanosti, indexy hmotné nouze, exekucí a podobně. Další oblastí je čistota ovzduší, kterou značně zhoršuje příhraniční Polsko. No a s tím vším souvisí i postupný odliv obyvatel. Závěrem bych ale rád dodal, že veškeré problémy, se kterými se Karviná potýká se bez pomoci státu jednoduše vyřešit nepodaří. Koneckonců v Evropě je takováto pomoc státu pohornickym regionů zcela běžná.

Odpovídá Miroslav Chlubna,starosta Orlové (NEZ + Změna pro lidi)

Miroslav Chlubna.Zdroj: Deník / Richard KutějJe podle Vás kvalita života, v Karviné, resp. v Orlové skutečně tak špatná, že už asi třetí rok za sebou je tento průzkum zařadil na poslední, resp. předposlední místo?
Není. Je to tím, že zpracovatel studie hodnotí tzv. Big data, tedy data, která dohledá na internetu. Jen pro ilustraci Karviná má dvě nemocnice, jedna z nich je velmi úspěšná v anketě Nemocnice roku. Přesto nejlepší nemocnice v Kraji je Bruntálská a to proto, že je nejblíže k radnici. Myslíte si, že je to ten správný úhel pohledu?

Co byste vytkli autorům průzkumu Obce v datech?
Realita je jiná, než se jeví na internetu a v navigacích. Rozdíl je, kam za 30 minut dojedu podle navigace a kam dojedu ve skutečnosti. Opět vezmu jejich data: Index Lékáren – počet Lékáren v dojezdové vzdálenosti 30 minut od radnice. Podle navigace i internetu dojedu z Říčan skoro na druhou stranu Prahy, tedy městům kolem Prahy se započítává, předpokládám, celá Praha. Každý, kdo jel do Prahy (nebo přes Prahu), ví, že je to jen sci-fi, projet Prahu do 30 minut. Kolikrát je člověk rád, že dojede na kraj Prahy. Doporučil bych zpracovatelům zvednout své zadnice od stolu a přijet pro ně na vzdálený východ. Možná budou (ne)mile překvapeni.

Ať už si o výsledcích tohoto průzkumu myslíme cokoli, jistě je ale na kvalitě života v Karviné či Orlové co zlepšovat. Co to podle Vás je? Zkuste vyjmenovat tři oblasti života, kde Vy vidíte rezervy?
Když si podrobněji prostuduji vydaná data, tak je tam jen málo oblastí, kde s tím můžeme něco udělat sami, tedy ovlivnit to jako město, ale můžeme to žádat po státu, případně po jiných institucích. Po dva roky stát nic nedělá s čistotou ovzduší a znečišťovateli v okolí Orlové, tak abychom v těchto hodnocených parametrech nebyli na chvostu žebříčku. Jen by mě zajímalo, kde berou data o znečištění ovzduší, když na území města nemáme měřící stanici emisí. To si ta data vytřepou z rukávu? Stát neobnovil železniční osobní dopravu do města. Politika pracovních míst a výplaty dávek je také v rukou státu, přesto je za to haněno město. Takto bych mohl pokračovat. Města mají v hodnocených parametrech mnohokrát jen okrajovou roli. Co můžeme na přímo ovlivnit, je např. počet míst ve školkách, ale jestliže se nám daří umístit všechny žadatele o místo ve školkách, máme jen pro index kapacitu navyšovat? Můžeme lidi motivovat k zakládání spolků a klubů, což se děje a dokladem je naše jedinečná Výstava spolků a klubů, kde máme přes šedesát vystavovatelů. Podle mne je důležitější co ty kluby dělají, než kolik jich je ve městě. Můžeme chystat pozemky na výstavbu rodinných domů, opět se to děje. Snažíme se přilákat praktické, dětské, zubní lékaře. Máme na to i pobídky. Tohle ale není úkolem města, opět řešíme něco za někoho jiného, protože nám nic jiného nezbývá. Vrátím se k čistotě ovzduší, buď to bude řešit stát, nebo nám zbývají dvě cesty. První, postavíme velké ventilátory na území města a budeme foukat vzduch zpět na Polsko, nebo se obrátíme na soud s tím, že Vláda, tedy Ministerstvo životního prostředí nekoná, znehodnocuje nám životní prostředí a tím i zkracuje délku života. Celý region čeká závažnější úkol, a to připravit se na dobu pouhelnou.