Docela klidné město na jižním Opavsku má svým způsobem dvě centra. Běžné, pro většinu obyvatel i logické na náměstí J. Zajíce. A další si vytváří někteří u autobusového nádraží v Opavské ulici. 

„Mají tu všechno: supermarket, kde kradou, zastavárnu, kde to prodají, hernu, nálevnu i asijský fastfood, kde utrácejí,“ líčí vítkovští zkušenosti (zejména) s klientelou zdejší jediné regulérní ubytovny.

Ta má sice necelou dvacítku lůžek a v rozšiřování jí brání vyhláška. Ovšem zbytek objektu doplňují „sociální“ byty, které už město regulovat nemůže. Vítkov také zapovídá vytváření dalších nových ubytoven. Mají zde bezdoplatkovou, byznys s chudobou brzdící, zónu… byť na úřadě říkají, že na vyhodnocení jejího dopadu je po půldruhém roce brzy. Přesto tato obec s rozšířenou působností nese jistý cejch lokality s nemalou koncentrací sociálně vyloučených lidí. Pro jejich sousedy obecně nepřizpůsobivých.

„Nenakupují, berou si!“ odtuší prodavačky v supermarketu naproti ubytovny.

Zaměstnanec ochranky u vchodu si prý dovolí zvednout zrak od obrazovky s kamerami sledujícími dění na prodejně pouze ve chvíli, když tam „známé firmy“ nejsou. „Kradou zejména alkohol a věci, co jsou schopni následně zpeněžit. Klidně nářadí, třeba pily nebo vrtačky,“ konstatuje.

Koloman s Mikulášem znají ty problémové taky, oba jsou asistenty prevence kriminality. Úkolují je vítkovští strážníci, jimž pomáhají nejen v případech ranních patrol u přechodů pro chodce uvolnit síly tam, kde je jich potřeba. Asistenti placení z dotace ve tříletém projektu ale nemají pravomoci „úředních osob“. A městská policie tady hlásí vůbec podstav. 

Vítkovští mají s lidmi označovanými v současné době korektně za „sociálně vyloučené“ zkušenosti z časů fungování státního statku od socialismu. „Ekonomicky slabší nebo částečně nepřizpůsobiví se samozřejmě podepisují na struktuře obyvatel, nějaké problémy jsou, ale opravdu to není tak, že bychom se báli chodit po městě,“ míní starosta Pavel Smolka.

Vítkov toho samozřejmě nenabízí tolik, co velkoměsta. Ale uspokojí s běžnou dostupností služeb a školství včetně gymnázia či střední školy, kinem, koupalištěm… Usedlíci si pochvalují prostředí, menší dopravní ruch, čistší vzduch. A o „světovosti“ svědčí provozovatelé kebabu, asijského bistra či pizzerie vše se nachází v přirozeném centru na Zajícově náměstí. 

ROZHOVOR 

Problémové lokality si město hlídá 

Město Vítkov se nachází v okrese Opava, v kraji Moravskoslezském. Starosta města Vítkov Pavel Smolka.Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň
Nemusíte až daleko do Chánova, stačí některé oblasti v Ostravě, konstatuje starosta města Pavel Smolka, když dojde řeč na ghetta. Vítkov, jak podotýká, se bez nich dokáže obejít.

Takže tady nic takového není?
Ukažte mi, kde máme ve Vítkově „bordel“ po kolena? Nic takového tady není. Ubytovnu tady máme jedinou a v městských sociálních bytech jsme schopni si udržovat rozumnou kulturu bydlení včetně placení za všechny služby.

Jaké jsou nedostatky města?
Obecně nabídka pracovních příležitostí pro kvalifikované, zejména vysokoškolsky, občany. To vidím jako jeden z důvodů, proč odtud ti vzdělanější odcházejí. Pro stavaře anebo strojaře s diplomem zde moc uplatnění není.

Je tedy v okolí práce dostatek?
Jsem přesvědčen, že ano! Proč by jinak například oderský Optimit co čtrnáct dní otevíral náborové středisko? A desítky až stovky lidí zaměstnává Conrop, Melecky, Vakus. Volná místa jsou i na úřadě, u strážníků, technických služeb.

A co na Vítkově vyzdvihujete?
Klidné prostředí. Téměř rodinné až venkovské, byť jsme městem. Výhodou je snad i to, že nejsme na hlavním tahu a netrpíme tolik nadměrnou dopravou. Dobré jsou u nás ceny nemovitostí, daleko nižší oproti Hradci či Opavě.

Jak to vypadá s investicemi?
Pětatřicet milionů do kina, patnáct do koupaliště. Za asi pět milionů budujeme hřiště. Půldruhého milionu spolkne oprava střechy školy. A získali jsme dotaci právě na rekonstrukci osmi sociálních bytů ve dvou městských domech.

PŘÍBĚH

Přistěhovalci jdou za klidem, i z Ostravy

Zdeněk Petrů už jedenáct let prakticky denně jezdívá z Klokočova u Vítkova do Ostravy-Mariánských Hor, kde má firmu. Je přistěhovalec z velkoměsta, jenž by v žádném případě neměnil.

„Měl jsem k Vítkovsku vždycky vztah, jezdíval jsem tu od dětství a měl tu moře kamarádů. V mládí jsem si myslel, že se tady nedá žít, a dnes vím, že to není pravda,“ vysvětluje. Jeho předchozí adresy jsou v Ostravě a Havířově, na sídlištích. Před padesátkou uvažuje o chaloupce a kamarád mu doporučuje jednu právě v Klokočově, kde se nakonec s partnerkou stěhuje trvale. Ke spokojenosti obou.

„Nejdůležitější je, že máme okolo sebe fajn lidi, s nimiž se skvěle komunikuje. Sídliště bylo anonymní, tady žijeme více společensky a známe více lidí než v paneláku,“ míní Zdeněk, jemuž táhne na jednašedesát. Když v pracovní dny jede okolo páté ráno z domu, potkává dalšího přistěhovalce stavaře mířícího taky do Ostravy.

Se skladbou vítkovských obyvatel každopádně problémy nemá. „Takoví, co nepracují a flákají se po náměstích, jsou přece nejen tady. Stačí se projít v Mariánských Horách nebo Přívoze,“ dodává. 

K TÉMATU 

Čistý vzduch i turistické příležitosti
Prostředí je to, co si na Vítkovsku obyvatelé i chalupáři náramně pochvalují. Sice tady není tolik restaurací či ubytovacích kapacit, ale jinak region nabízí spoustu turistických příležitostí v Nízkém Jeseníku, směrem na přehrady Kružberk či Slezská Harta. A též v Krajině břidlice, jak se regionu říká kvůli hornické minulosti. Stezky odkazující na těžbu tohoto nerostu jsou na Vítkovsku, Budišovsku i Odersku a existují tady i zpřístupněné štoly. Významnou součástí Vítkovska je přírodní park s říčními meandry Moravice a skalními útesy, v Podhradí stojí na srázu zřícenina hradu Vikštejna, krajinu doplňuji haldy vydobyté břidlice, opuštěné doly či jezírka. 


Proti vysoké závislosti na dávkách
Agentura pro sociální začleňování prosazující společenské změny směřující k ukončení sociálního vyloučení v Česku je ve Vítkově (i sousedství) tuze aktivní. O nezaměstnanosti, chudobě, exekucích a dluzích, vysokém podílu osob pobírajících dávky hmotné nouze i nízké úrovni vzdělání hovoří ve své zprávě v souvislosti s „velkou částí“ zdejších obyvatel. A vyloučené lokality zde podle ní existují z důvodů strukturálních, sociodemografických či ekonomických. Je v nich vysoká závislost na sociálních dávkách. Agentura realizuje na Vítkovsku projekty řešící vzdělávání a bydlení, problematiku dluhů, komunitní práci i prevenci kriminality.

Sudetská osada s prázdným domy 
Město Vítkov se nachází v okrese Opava, v kraji Moravskoslezském.Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Vítkov samotný má okolo pěti tisíc obyvatel, další asi tisícovka žije v osadách, které pod něho spadají: Klokočově, Podhradí, Jelenici, Lhotce, Zálužné, Nových Těchanovicích. A v té poslední zmíněné lidé snad s určitou nadsázkou tvrdí, že čas se tu nezastavil za Husáka, ale prý už za Hitlera. Dnes je v Nových Těchanovicích jen „rodinná zástavba“, při průjezdu ovšem zaráží počet opuštěných a chátrajících stavení. Včetně velkého statku. Občanská vybavenost není. Chatařů je tady nejméně z celého Vítkovska. Ona i skládka v blízkosti může zájemce odrazovat.