Vystrčil také zdůraznil, že je třeba se o demokracii starat. Palach se v lednu 1969 zapálil, aby vyburcoval společnost z letargie, do níž upadala po zděšení z okupace země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Těžce popálený mladík zemřel 19. ledna 1969.

Vystrčil spolu se senátorem Jiřím Drahošem (za STAN) položili květiny a svíčky před historickou budovou Národního muzea, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku. Palachovu památku uctili také u jeho památníku před druhou budovou muzea, někdejšího Federálního shromáždění. Tam byla předloni odhalena plastika Plamen. Květiny k památníku před historickou budovou muzea nechal poslat také premiér Petr Fiala (ODS) a během dopoledne tam přicházela zapálit svíčku i veřejnost.

Vystrčil v neděli uvedl, že Palach se rozhodl vykonat čin, kterým chtěl probudit svědomí českého národa. "A tam vedle je kříž, který leží a je na nás, jestli se bude víc propadat nebo jestli se vztyčí. To znamená, je potřeba si uvědomit, že hájit svobodu a nezávislost je velmi důležité, Jan Palach nás na to upozornil," řekl médiím.

Vzor pro mladé lidi

Pro dnešní mladé lidi podle šéfa Senátu může být Palach příkladem v tom, aby sledovali, zda nedochází k potlačování svobod. "Pokud dnes studenti budou také na stráži a budou si dávat pozor, jestli (…) nedochází k potlačování svobody tisku a jiných svobod, tak je to dobře. Právě oni mají často sílu na to upozornit. A Jan Palach, v tomto smyslu, pro ně může být příkladem. To neznamená, že by museli dělat stejné činy jako on. Ale je potřeba si uvědomit, že často to byli studenti, (…) kteří první zvedli ten prapor za svobodu," řekl Vystrčil.

Uvedl také, že současná nepřítomnost komunistické strany v Poslanecké sněmovně by neměla společnost ukolébat. "Měli bychom se o demokracii a svobodu starat. A já doufám, že to dokážeme," dodal politik.

Odpoledne před Národním muzeem uctí Palachovu památku také zástupci Sněmovny, včetně její předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09).