Draci, bůžci, horolezci, víly i všudypřítomné kameny a bonsaje. Japonská zahrada ve Sněžném propojuje tradiční japonskou kulturu s českou Vysočinou. „Příroda je jen jedna. A v Japonsku je také vysočina, tak proč to nepropojit,“ usmívá se majitel unikátní kamenné zahrady Pavel Šimon.

Z dobrušského hřbitova
OBRAZEM: Dušičkový čas. Hřbitovy tonou v záplavě květin a v záři světel

Vyznavač šintoismu proměnil pozemek u domu k obrazu svému. „Napadlo mě to na vojně. Nemohl jsem tam dělat, co jsem chtěl. Tak jsem aspoň četl. A narazil jsem při tom na japonskou kulturu. V Japonsku preferují lásku k přírodě, celá myšlenka se projevuje v náboženství, které se nazývá šintoismus,“ potvrzuje Pavel Šimon.

Tak se dostal i k pěstování bonsají. „Chce to trpělivost a určitou dovednost. Stromky se dají tvarovat do jakékoliv podoby. A je to taky o tom, že si člověk může u kamenů a u stromků v zahradě odpočinout od zběsilého života, který teď žijeme. Lidé jsou rádi, že sem mohou přijít. Zastavit se, sednout si a podívat se na něco hezkého,“ podotýká majitel zahrady.

Rostly v miskách pro králíky

Jeho sbírka bonsajů je úctyhodná, má jich už okolo tří set. Většina z nich roste v keramických miskách. I ty jsou dílem majitele zahrady. „Jsem jako Dalibor, kterého nouze naučila housti. Začínal jsem v době, kdy bonsajové misky nikde nebyly. Tak se to dávalo do misek pro králíky a podobně. Řekl jsem si, že je zkusím udělat sám. A prozkoušel jsem se k těmto šamotovým miskám. Každá má trochu jiný tvar, takže lze říct, že je to snad i originál,“ míní Pavel Šimon.

Masarykovo náměstí ve Vyškově ovládly v sobotu Africké trhy.
Tamarillo na kocovinu, mango přímo ze stromu. Trhy ve Vyškově přilákaly davy

Svou zahradu stále buduje. Pořád ještě není hotovo. „Správný zahradník říká, že zahrada není nikdy hotová. Suchou část už snad můžu za hotovou považovat, teď pracuji na vodní zahradě. Tam vzniká jezírko na koi kapry. S vodopádem. Už jsem v důchodu, takže si s tím hraji. Bavím se tím, nechci být starý dědek, co nadává na politiku,“ směje se.