„Archiv personální agendy jsme převzali v únoru 2016 od OKD. Historicky vznikal hromaděním záznamů o všech zaměstnancích ostravských dolů, a to až do útlumu zdejší těžby uhlí v první polovině devadesátých let minulého století,“ popsala Dagmar Sluková, referentka archivu v bývalém Dole Jeremenko.

Až teď, při sepisování, se zjistilo, že na nedalekém Dole Hlubina fáral samotný Jára Cimrman. Chlapi v kolektivu mu však sotva říkali hezky česky spíše ho oslovovali po ostravsku Jarek, Jaryn. Narodil se v roce 1929 a horníkem byl v letech 1958 až 1970, tedy i v době, když už fiktivní postava „Největšího Čecha“ bavila celou republiku.

„Odhadujeme, že je jedním z přibližně dvou set tisíc zaměstnanců šachet, kteří tu mají osobní karty. Jejich mzdových listů je pak více než milion,“ pokračoval Lubomír Veselý, vedoucí odboru, pod který spadá archiv. Tento státní podnik se pustil do počítačového zpracovávání právě z osobních karet. Aby mohli horníky vyhledávat jednodušeji podle rodných čísel. Nejstaršího havíře našli (zatím) ve Viktoru Bernatzikovi z Petřvaldu narozeném v roce 1855.

Jeho syn stejného jména přišel na svět v roce 1875, začal fárat už ve čtrnácti letech, hornické profesi zůstal věrný dalších dvaačtyřicet let.

Devět potomků 

V záznamech se dochovalo, že měl devět potomků, jejichž německá jména šly těžko rozluštit. „Archiv dnes slouží zejména pro potřeby okresní správy sociálního zabezpečení, o informace z něj žádají bývalí i současní pracovníci ze šachet. Může být užitečný i lidem zabývajícím se genealogií a sestavujícím si rodokmeny,“ uvedla Sluková. Diamo najalo na evidenci karet do počítače studenty jeden hlásil údaje, druhý je zapisoval.

Zajímavé je, že tehdejší personální oddělení na šachtách zavedly o lidech mnoho záznamů; od lékařských posudků, přes vyznamenání až po trable s placením alimentů či vzetí do vazby za páchání trestné činnosti.

Našli se i takoví, kteří byli v dole z donucení, třeba Lubomír Orsava. Nacisté ho poslali fárat ve čtrnácti letech, po válce šel z dolu pryč. „Měsíčně je v průměru padesát požadavků na nějakou informaci. Bez evidence v počítačovém systému by archiváři museli jen pro vyřízení jedné takovéto žádosti ručně projít až šestadvacet svazků v kartotéce,“ upozornil Veselý. Zpracování osobních listů, jak dodal, bude na Dole Jeremenko trvat nejméně do konce roku.