„Na dvoutýdenní expedici je to super výsledek. Pokračovali jsme v bádání na místech, která jsme si vytipovali při minulé expedici. Čína je pro speleology velmi zajímavá destinace. Rozloha známých vápenců s jeskynními systémy je odhadovaná na milion kilometrů čtverečních. To je pro představu přibližně deset tisíc Moravských krasů. Známých je zhruba pět tisíc jeskyní, nezmapované jsou obrovské prostory,“ řekl Deníku člen expedice Zdeněk Motyčka.

Lokalitu v čínské provincii Shaanxi si čeští speleologové vybrali před několika lety a rádi se do ní vrací už kvůli velkému množství neprobádaných a velmi rozměrných prostor. Cestu za novými objevy jim často přehrazují jezera, vodopády i neprostupné sifony. Sestupy na lanech do hlubokých vertikálních chodeb jsou navíc nesmírně náročné na fyzickou kondici, zručnost a také na kvalitní materiální vybavení.

S tím vším však speleologové před odletem počítají. „Čína je pro speleology doslova ráj. Je to jedna z posledních zemí na světě, kde se nachází tak velké a neprobádané jeskynní systémy. U nás tomu tak bylo možná před sto lety. Podobně atraktivní je v Asii také Laos nebo Vietnam,“ poznamenal odborník.

Jeskyně Heiwodong

Expedice pořádá Česká speleologická společnost ve spolupráci s Geologickým ústavem Akademie věd České republiky. Hlavní prioritou té letošní byl průzkum jeskyně Heiwodong. Úkolem jeskyňářů bylo přestrojit některé již známé úseky a zmapovat nové části.

Podle dalšího člena expedice Jana Sirotka se výprava v prvních dnech soustředila na průzkum nejnadějnějších lokalit. Právě v jeskyni Heiwodongu se speleologům podařilo sestoupit padesát metrů hlubokou studnou a po překonání krátkého meandru se dostali do rozsáhlého Eiffelova dómu. „Z něj pokračuje mohutný horizont. Během prvních dvou akcí se podařilo objevit a zmapovat přibližně šest set metrů nových chodeb. Pořídili jsme základní fotodokumentaci a vytipovali místo na bivak,“ popsal.

Současně další část expedice zkoumala jeskyni Diaodong. „Tam platilo co metr chodby, to metr lana,“ dodal Sirotek s tím, že kvůli zhoršenému počasí museli mapování jeskyně Heiwodong omezit a navštívit jiné lokality.

Do Heiwodongu se přesto jeskyňáři později ještě vrátili a bivakovali v ní.

„Bivak jsme rozbili na vysuté terase v dómu Tří řek a během jednoho dne jsme postoupili směrem po proudu o dalších několik set metrů až do dómu Moria. Ten je však zaplněný hrůzostrašným závalem obrovských skalních bloků. Další postup byl možný jen s nejvyšší opatrností, kdy se nám podařilo proslaňovat asi padesát metrů hluboko zpět na aktivní tok,“ vrátil se k adrenalinovému bádání v podzemí Sirotek.

Poslední den expedice pak jeskyňáři objevili a zahájili průzkum nové jeskyně Fenzidong s mohutným průvanem.

Objevy v krasu

Velmi zajímavé počiny však mají jeskyňáři z nedávné doby také přímo v Moravském krasu na Blanensku.

Loni tam Holštejnská výzkumná skupina objevila nové podzemní prostory v Lipoveckém žlebu. Podařilo se jim propojit takzvanou Lipoveckou ventarolu a Novou Rasovnu s jeskynním systémem Amatérské jeskyně. Ten se díky tomu prodloužil o další stovky metrů prozkoumaných chodeb. V podzemí našli rozsáhlý dóm s unikátní krápníkovou výzdobou, který pojmenovali Jiná dimenze. Výzkum stále pokračuje.

„Objevená místa postupně zanášíme do map. Snažíme se přístup k nim zabezpečit tak, aby byl pro nás snadnější a zároveň jsme ochránili krápníkovou výzdobu. Ta je naprosto jedinečná,“ řekl před časem předseda skupiny speleologů Heřman Fitz.

Dvojice jeskynních potápěčů Jan Sirotek a Petr Chmel se pak na podzim blýskla unikátním výkonem. V jeden den jako první zdolali podzemní traverz. Jednalo se o extrémně náročnou sedmikilometrovou trasu od ponoru do Sloupského potoka ve Sloupsko-šošůvských jeskyních, přes jeho soutok s Bílou vodou v Amatérské jeskyni, propast Macochu a Punkevní jeskyně až do vývěru říčky Punkvy v Pustém žlebu. Ta jim zabrala asi jedenáct hodin.