Na výdejní místo charity, které je na sídlišti Březenecká v Chomutově, přišla s mámou, starším bráškou a teprve několikaměsíčním sourozencem v kočárku. Všichni jsou čistě oblečení a na první pohled není znát, jak hluboko mají do kapsy.

„Jsme na tom tak, že když zaplatím nájem a další povinné výdaje, nezbyde mi ani koruna. Takto to dopadlo v prosinci a jiné to nebude v lednu,“ uvedla matka samoživitelka, která s dětmi bydlí v bytě s přemrštěným nájmem. „Jsem vděčná za všechno, co tu dostaneme. Nejraději jsme za pečivo a máslo, to zrovna dnes není, ale nevadí. Co nám stále chybí, jsou pleny. Aspoň že nepotřebujeme sunar. Stále kojím,“ dodala.

Pracovnice charity přerovnává plastové bedýnky a snaží se jídlo spravedlivě rozdělit. Ví přesně, kdo ten den přijde, v jaké je situaci a kolik má ratolestí. Po chvíli přichází drobná žena v tenké tmavé bundě. Doma má sedm dětí a nemocného manžela. „Před pár dny se vrátil z nemocnice, doléčuje se, takže se nemůže starat. Sháněla jsem si noční, nějaký úklid. Ale nikde pro mě nic nemají,“ pokrčila rameny. Na jídlo a další potřeby má pro devítičlennou rodinu tři a půl tisíce korun. „Máme vysoký nájem. Platíme měsíčně 16 tisíc, je to na Kamenné. Nebýt potravinové pomoci, těžko bychom vyžili,“ dodala.

Potravinová pomoc 

O přerozdělení potravin, ale také drogerie a příležitostně i oblečení se na této adrese stará Oblastní charita Most. Jídlo získává z přebytků ze supermarketů, které shromažďuje Potravinová banka. Další potraviny, ale například i plenky, sunar a školní potřeby získává z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) skrze ministerstvo práce a sociálních věcí.

Podle Kristiána Drapáka, který zdejší středisko charitních služeb vede, je ale potřeba potravinové a další pomoci vyšší, než co může nabídnout. „Teď za epidemie je vidět, jak nám narůstá počet matek samoživitelek. Maminky to teď mají hodně těžké,“ poznamenal. „V roce 2019 jsme měli ve všech našich nabízených službách 400 klientů. V uplynulém roce to bylo v rámci jediné sociálně aktivizační služby sto rodin. Ty se skládaly z 66 žen, čtyř mužů a 269 dětí,“ doplnil.

Charita pracuje napříč celým Ústeckým krajem pod hlavičkou Diecézní charity Litoměřice. Přerozdělování potravinové pomoci je jen jednou ze služeb, které poskytuje. Stará se také o azylové domy a nízkoprahová a další zařízení. Její klienti jsou prověření díky sociálnímu šetření.

„Snažíme se, aby dary nebyly zneužívané. Zkušenost je taková, že se občas někdo pokouší jídlo prodat, aby si místo toho koupil alkohol a cigarety,“ vylíčila bez příkras ředitelka Diecézní charity Litoměřice Růžena Kavková. „Důležité je tedy nejen pomoc rozdat, ale také pracovat s lidmi, aby hospodařili a získali soběstačnost,“ doplnila.

Zranitelná skupina 

Zranitelnou skupinou jsou podle ní za současné situace nejen matky samoživitelky, ale i senioři, kteří nejsou vedení jako klienti charity. „Jedná se například o lidi žijící na venkově. Celý život pracovali, a když sami nemají, stydí se o něco žádat,“ upozornila ředitelka. „Snažíme se je vyhledávat a pomáhat jim, protože sami nepřijdou,“ dodala.


K pomoci potřebným se může připojit i veřejnost. Pokud zašle finanční dar do Tříkrálové sbírky, která letos probíhá on-line, pracovníci charity za peníze nakoupí potřebné věci včetně těch, které z projektů není možné získat. Například léky, školní pomůcky či speciální brýle. Na výdejní místa, kam si chodí potřební pro potraviny a další pomoc, mohou lidé také nosit jídlo, oblečení a další věci. Pracovníci charity se postarají o to, aby skončily ve správných rukách. „Nejlepší je obrátit se na zástupce oblastní charity přímo v daných městech a domluvit se s nimi, co je nejvíce potřeba, aby byla pomoc účinná,“ doporučila ředitelka Kavková.