Nevzhledné panelové domy v kopcích hlubokého údolí, opuštěný průmyslový areál u řeky. Tak vypadá Adamov. Na první pohled velmi nepříjemné místo. A přímo na vlakové trati mezi Brnem a Prahou.

„Těžko hledat v České republice srovnání pro město, které do strmých kopců nasadí monumentální panelové domy. A to ho činí jedinečným,“ tvrdí například sociolog Stanislav Biler, který před několika lety o Adamovu napsal velmi kritický fejeton a o městu se zmiňuje i v brněnském průvodci To je Brno, kde psal kapitolu o okolí.

S Adamovem nelze podle něj nic moc dělat. „Tak, jak vypadá nyní, má svůj specifický styl a image. Pokud ho chce někdo zkultivovat, tak by to znamenalo v podstatě město srovnat se zemí a postavit znovu. Jenže to by přišlo o svou jedinečnost,“ tvrdí Biler.

Podle místních je pověst Adamova přehnaně negativní. Záleží prý na tom, zda tudy člověk jen projíždí vlakem nebo zde žije. „O Adamovu jsem slyšel od kamarádů jako o velkém zapadákovu. Když jsem tudy projížděl vlakem, město se mi nelíbilo,“ povídá například Jan Klimeš, který se do Adamova přestěhoval před pěti lety ze severočeského Chomutova. Města, ležícího jen pětadvacet kilometrů od Mostu.

Levnější bydlení

V severních Čechách nemohl jako odborník v informačních technologiích sehnat dobře placenou práci. Tu našel v Brně. „V Adamově bydlela přítelkyně a já se za ní přistěhoval. Založili jsme tu rodinu a jsme spokojení. Ve srovnání s velkými městy tu máme relativně levné bydlení, základní služby v dosahu, není tu smog a do Brna to je dvacet minut jízdy vlakem. Hlavně oceňuji klid a krásnou přírodu kousek od domu,“ dodal muž.

Pozitivně o Adamovu mluví i realitní makléř Jan Sojka, který se dříve setkával často se špatnou pověstí města. „Lidé si mysleli, že je tu velká kriminalita, jen samý beton a mizivá nabídka práce a služeb,“ tvrdí.

To se podle něj postupně mění. „I když jsou ceny bytů v současnosti nejvýše, co kdy byly, tak byt v Adamově oproti Brnu vychází pořád často až o padesát procent levněji. Přitom je to do centra Brna dopravou blíž než z některých jeho okrajových částí. Většina zájemců o bydlení jsou lidé, co pracují v Brně a přistěhovali se tam,“ potvrzuje Sojka.

Přibývá mladých rodin

Právě v levném bydlení tkví podle odborníků šance Adamova. „Urbanisticky by to mohla být analogie někdejších satelitů devatenáctého a dvacátého století jako Veslařská, Jundrov, Komín, které už se staly součástí Brna,“ přemýšlí například architekt a urbanista Petr Hrůša.

Podle makléře Sojky se město za posledních několik let výrazně proměnilo. „Spousta domů je opravených. Také škola a školky, obchody. Město se změnilo i tím, že se sem přistěhovalo a stále stěhuje velké množství mladých rodin s dětmi. To může dát Adamovu nový impuls,“ dodal makléř.

Život lidí v Adamově i v jejich širokém okolí byl po celé generace spojený s tamními strojírnami. Ty se od devadesátých let po zrušení zbrojní výroby potýkaly s velkými problémy a po opakovaných změnách majitelů pozvolna spěly k zániku. Definitivně ukončily činnost před deseti lety.

V dobách největší slávy v nich pracovalo několik tisíc lidí. Krach strojíren poznamenal také místní živnostníky hlavně ve službách, kteří také jeden po druhém zavírali. Lidé totiž pracovali i nakupovali jinde. „Já dal v Adastu výpověď v dubnu 2008. Po další změně majitele to vypadalo na konec. Nebyla práce ani snaha majitelů podnik udržet. Začaly se zpožďovat výplaty. Práci jsem si našel v Brně. O stěhování jsem neuvažoval. Bydlení mi tu vyhovuje a z mého pohledu se město za poslední roky z krachu strojíren vzpamatovalo. Areál obsadily nové firmy a služby ve městě se výrazně zlepšily,“ řekl jeden z Adamovských Petr Prudík.

Starosta Adamova Roman Pilát se se špatnou pověstí města potýká stále. „Názor, že Adamov je mrtvé a škaredé město, kde nechce nikdo žít, mě ale uráží. Kdyby to tak bylo, tak by musely rapidně klesnout ceny nemovitostí. Ve skutečnosti je to přesně naopak,“ říká Pilát.