K soutoku Labe s Vltavou se vracejí bobři evropští, kteří z české přírody zmizeli v polovině osmnáctého století.

Podle zoologa mělnického muzea Libora Prause se čerstvé bobří ohryzy vrb a topolů typického tvaru přesýpacích hodin s otisky řezáků v poslední době objevily například v břehových porostech u Vltavy nedaleko Vrbna.

Vrací se i další chráněné druhy živočichů

V posledních třiceti letech se do přírody na Mělnicku vrací i další chráněné druhy živočichů, které byli v minulých stoletích vyhubeni. „Jde například o krkavce velkého, který na Mělnicku zahnízdil po více než sto letech v roce 1986 a dnes už patří mezi běžné ptačí druhy. Stejně tak už není vzácností pozorovat v okolí soutoku orla mořského. A v lesích na severu chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj se po více než dvou stech letech opět rozmnožují vlci," připomněl Libor Praus.

Kde se bobři u Mělníka vzali? 

Jak se dostali bobři evropští k mělnickému soutoku? „Stálá populace bobrů se vyskytuje nejblíž na Labi kolem Roudnice a v minulém roce se bobři objevili po 185 letech i na Vltavě v Praze, kam se rozšířili z povodí Berounky," vysvětlil zoolog Regionálního muzea v Mělníku.

Až do poloviny osmnáctého století, kdy byli na českém území vyhubeni, byli bobři loveni pro hustou kožešinu a výměšky kožních žláz u kořene ocasu, takzvanou bobrovinu používanou v lékařství a voňavkářství. „A také pro chutné maso, které se dříve řadilo k masu rybímu a bylo ho tedy možné jíst i v době půstu," vrátil se Libor Praus do minulosti.

Dalším důvodem pronásledování bobrů byla podle něho snaha omezit škody, které působili v krajině, kde káceli okrasné stromy nebo norami ničili hráze rybníků.

„V současné době je bobr evropský podle zákona stále zvláště chráněným druhem," potvrdil zoolog, „nicméně vzhledem k růstu populace a přibývání konfliktních situací dochází k jeho nelegálnímu lovu a k likvidaci bobřích sídel. Přesto lze šíření bobrů v našich řekách spíše vítat."