„Mám rád lesy a pocházím z kraje pod Hostýnem, kde jsou taková poutní místa. Krásné křížové cesty jsem viděl také na Moravě i v části Slezska, třeba v Sudetech. V našem městě ale o žádné nevím,“ říká duchovní otec projektu František Staněk, který pro tuto myšlenku nadchnul i správu ostravských městských lesů a zeleně.

„Hradec nad Moravicí, Petřvald u Karviné, Frýdek-Místek, Cvilín v Krnově, Uhlířský vrch v Bruntále, Ruda u Rýmařova, Maria Hilf ve Zlatých Horách,“ popisuje Pavel Siuda z biskupství, kde například jsou v regionu křížové cesty – zvané také Kalvárie – symbolizující události související s ukřižováním Ježíše Krista. Ostrava mezi nimi chybí…

„Vznikem křížové cesty v Bělském lese jsem samozřejmě nadšen, bude to obohacením pro všechny návštěvníky tohoto místa!“ tvrdí Bohuslav Novák, farář ze Staré Bělé. Vítězslav Řehulka, kněz ze Zábřehu, podotýká, že zdejší farnost už poskytla peníze na jedno zastavení ostravské Kalvárie. A dalších dvacet tisíc dali z radnice na Jihu.

Údolí projede revitalizací

V lokalitě známé i jako Starobělské Lurdy s kapličkou a (vyschlou) studánkou se má objevit čtrnáct sloupů s jednotlivými zastaveními. „Snad ještě do konce letošního roku. Celé údolí od kapličky až po sídliště by poté mělo projít revitalizací – to je už ale záměr města,“ prozrazuje Staněk. Jenž je také iniciátorem zřízení Sadů mladých na Jihu.

Podobné oživování Bělského lesa je podle něj jen ku prospěchu. „I samotní lesáci přiznávají, že se zde začínají pohybovat kulturnější lidé a přirozenou cestou tak vytlačují z lesa bezdomovce či další v něm se pohybující pobudy,“ konstatuje Staněk. V současné době, jak dodává, mají sponzory na deset ze čtrnácti děl pro ostravskou Kalvárii.

Kaplička chátrá, studánka vyschla…
Podle historických pramenů se před 110 lety jeden z vítkovických hutníků rozhodl postavit v Bělském Lese u studánky kapličku jako výraz díků za to, že přežil těžký pracovní úraz. Vítkovičtí oceláři se totiž léčili v ozdravovně – rekonvalescentu – nedaleko této lokality. Kapličku zasvěcenou Panně Marii Lurdské pak stavěli i ze strusky z práce sesbírané při tavbě železa. Vytvořili tak poutní místo, které je už dnes ale v žalostném stavu. A studánka, o níž věřící tvrdili, že její voda je léčivá, vyschla. Proč, to se neví. Říká se, že snad kvůli vrtání dalších a dalších studní pro okolní domky či kácení stromů.