Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Karvinští strážníci a úřednice se učí romsky

Karviná - Více, co romsky znamená „Lačho ďives“ nebo „Paľikerav“? Někteří karvinští strážníci a úředníci magistrátu, ač sami Romové nejsou, už těmto slovům rozumějí.

11.12.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

„Lačho ďives znamená „Dobrý den“ a Paľikerav je „Děkuji“,“ říká strážník Ondrej Berki, jeden z osmi lidí, kteří od září navštěvují kurzy romštiny. To proto, aby se lépe dorozuměl s lidmi, kteří žijí v problémové oblasti Karviné-Nového Města, jejíž jedna část je hodně obydleny právě Romy. „Je dobré znát prostředí, ve kterém se pohybujeme a zvyky a řeč lidí, se kterými jednáme,“ říká Ondrej Berki, jenž tam coby strážník a slouží ještě s jedním kolegou a přímo v terénu řeší, které ze soužití Romů a „bílých“ obyvatel vyplývají.

Studium romštiny pro strážníky a úředníky, kteří se podílejí na programu tzn. Nulové tolerance, je součástí zvyšování jejich kvalifikace. Berki je jedním z osmi studentů, ale zatím prý romský plynně nemluví. „Určité pokroky jsem ale udělal. Ještě si netroufnu v romštině mluvit, ale už alespoň už občas rozumím, což je velká výhoda. Zvlášť, když lidé nevědí, že jim rozumíte,“ říká s potutelným úsměvem strážník-okrskář.

Hlavně zlepšit komunikaci

Naučit studenty plynně komunikovat tímto jazykem si však za cíl neklade ani sám lektor Igor Malík, školní romský asistent a předseda občanského sdružení Dobré slovo.

„Byl bych rád, kdyby uměli romsky pozdravit, zeptat se „Jak se máte?“ a prohodit s lidmi pár slov,“ vysvětluje Malík. I to podle něj v komunikaci s Romy hodně pomůže. „I tím, že se naučí několik základních slov, budou mít k tomu člověku blíže,“ dodal Malík.

Výuka romštiny bude v Karviné pro vybrané studenty probíhat celý školní rok. Nápad se zrodil hlavě právě Igora Malíka, a to v souvislosti s akcí Nulová tolerance, jež rozjela místní radnice zhruba před rokem. Jejím cílem je potlačit asociální živly a vypořádá se s kriminalitou a porušováním předpisů v karvinské čtvrti Nové město, jejíž jedná část je prakticky romských ghettem.

„Když jsem se strážníky a úřednicemi chodil po romských rodinách, tak mě napadlo, že by bylo dobré, kdyby alespoň trochu rozuměli tomu, co si ti lidé povídají,“ říká Malík.

Na projekt, který sám napsal, získal peníze z Fondu primátora, za které koupil učebnice a sešity potřebné ke studiu. „Pomohlo nám také, že můžeme zdarma používat prostory zdejšího Romského kulturní centra a nemusíme někde platit za nájem,“ dodal Malík.

Čtěte také:Práce pro Romy? V romské firmě

11.12.2010
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

U Trojského zámku v Praze se 2. prosince odpoledne zřítila do Vltavy betonová lávka pro pěší. Podle informací záchranářů se při pádu zranili čtyři lidé. Snímek je ze 3. prosince.
18

Příčinou pádu trojské lávky nejspíš byla systémová konstrukční chyba

Vteřiny dne 13. prosince 2017

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Fosfáty v kebabu nejsou problém, rozhodli europoslanci

Evropský parlament neschválil námitku proti používání fosfátů v kebabech, které navrhla povolit Evropská komise (EK). Výrobci tohoto pokrmu tím získali souhlas europoslanců, aby do masa přimíchávali látky, které údajně zlepšují chuť masa.

Projev Pelty vnímám jako zinscenovaný, říká místopředseda FAČR Zlámal

/ROZHOVOR/ Někteří jeho rivalové si přáli jeho konec, on však dál získal podporu moravské komory. Důvěru i pro druhé funkční období v pozici místopředsedy za Moravu dostal ve Výkonném výboru FAČR kroměřížský podnikatel Zdeněk Zlámal, který s náskokem tří hlasů (38:35) porazil svého největšího rivala Františka Juru.

Babišovi ministři převzali jmenovací dekrety a začali pracovat

/ON-LINE PŘENOS, INFOGRAFIKA/ Čtrnáct mužů a žen z hnutí ANO nebo nestraníků převzalo z rukou prezidenta Miloše Zemana jmenovací ministerské dekrety.

DOTYK.CZ

Po stopách zvířecích emocí. Rozumíme jim vůbec?

Zvířata jsou nám daleko bližší, než jsme ochotní si připustit. Prožívají si svá malá i velká citová dobrodružství. Nejsou jim cizí radost, smutek, strach ani láska. Fakt, že kohout umí svým slepicím lhát, že zvířata dokáží jednat nezištně a že veverky jsou vychytralé zlodějky, by ještě před několika lety lidé považovali za fantazírování. Zkušený německý lesník Peter Wohlleben, milovník přírody, se vydává po stopách zvířecích emocí, jež utvářejí jejich pestrý svět.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT