Muzejníci o ní psali v sedmdesátých letech ve svém periodiku takto:

Katovská ulička v Kadani
Když byla počátkem 13. století na náhorní planině nad řekou Ohří zahájena výstavba královského města Kadaně, bylo do plánu pojato i náměstí v dnešní podobě, tj. obdélníkové, lemované řadovými domy pánů měšťanů. Protože stavby byly převážně dřevěné, vybudovali si na náměstí i tři rybníky, někdy uváděné také jako louže. Byly to vlastně požární nádrže. Rybníky neměly spodní odtok přebytečné vody, a tu bylo nutno někudy odvádět, hlavně v době dešťů. Náměstí mělo proto sklon východním směrem, aby přebytečná voda odtékala úzkou propustí mezi řadou domů, tj. nejkratší cestou do Bystřického potoka, tekoucího těsně pod městskými hradbami.

kostel Chloumek
U kostela na Chloumku se po rekonstrukci objeví sluneční hodiny

Dnes je potok veden podzemním tunelem. Postupně se dostávalo propustí širšího využití, a proto se začaly střídat i její názvy, lépe řečeno přezdívky. Říkalo se jí fortna, branka, katovská ulička, nebo myší díra. Faktem však zůstává, že tudy nejprve odtékala přebytečná voda z rybníků na náměstí. Později sloužila služebnictvu jako přístupová cesta pro užitkovou vodu v Bystřickém potoce a jako cesta pro městské chudé, kteří se chodili očišťovat do městské lázně, vybudované za vlády Jiřího z Poděbrad v čp. 231 na levém břehu potoka.

Účel využití této uličky se rozšiřoval, a tak tudy v době potřeby procházel i ras, aby uklidil z města zvířecí mršiny a měl tudy procházet i mistr ostrého meče. Při původní výstavbě města však tato ulička nebyla budována jako katovská. 

Zdroj: Vl. Vítek, Památky, příroda, život 4/ 1976