V Krásné, obci v údolí říčky Mohelnice na severovýchod od Lysé hory, je takovýchto lokalit několik. „Ropa a zemní plyn. První surovina se nyní netěží, druhá by měla být aktivní, byť jsem slyšel o problémech s tlakem,“ uvedl Antonín Tulach, starosta Krásné, kde je jeden vrt na dohled od úřadu a druhý na svahu nad lesní správou.
„Sonda NP 823 v Krásné pod Lysou horou je dočasně zastavena,“ říká Jan Foit, závodní (báňský inženýr odpovědný za bezpečné a odborné vedení hornických prací, pozn. red.) z firem Unimaster a Lomenská těžební. Hloubka vrtu je přibližně půldruhého kilometru, a i kdyby těžba plynu pokračovala, poklesy masivu jako při kopání uhlí nehrozí.

Ropné vrty v Krásné, včetně toho opuštěného s označením KS 4, patří společnosti Unigeo. Ta činnost zatím nijak nekomentuje. „Těžba ropy byla finančně prospěšná pro obec. Teď je takřka historickou záležitostí. Plyn z Beskyd je, tuším, i v našich rozvodech,“ řekl starosta Tulach.
Činná sonda KS 9 na Morávce
„Náš plyn míří k odběratelům přes obchodníky. Beskydská větev je slepá s regulační stanicí v Nošovicích. Takže, co zde vytěžíme, jde ke spotřebě obyvatelům okolních vesnic,“ potvrdil závodní Jan Foit. Činná sonda KS 9 na Morávce v údolí Vlaské podle něho pokrývá nemalou část spotřeby zemního plynu jak této obce, tak Raškovic, Pražma či Krásné.
„Plynu je spousta, ale ne tolik, co třeba na Jižní Moravě,“ poznamenává Jan Foit k Morávce. Také v Horní Lomné existuje evidovaný dobývací prostor, ale jeho využití vázne na řešení distribuce vytěžené suroviny. Sondu má Lomenská těžební i v Komorní Lhotce, ale je zastavená. V obci je podle databáze i ložisko hořlavého zemního plynu patřící Unigeu.

„U ložisek, kde byl stanoven dobývací prostor, bylo rozhodnuto o změně využití území k těžbě nerostu,“ doplnil k evidenci mluvčí ČBÚ Bohuslav Machek. V Beskydech, stejně jako všude jinde, mají odborné firmy pouze oprávnění podat báňské správě žádost o povolení k těžbě.