Podle ornitologa Václava Berana teď potřebují klid. Buď se „batolí“ po ochozech, nebo se učí s rodiči létat a lovit. „Proto jsem vedení všech elektráren opět požádal, aby případné současné aktivity spojené nějakým způsobem s údržbou komína či lezeckým cvičením tamních profesionálních hasičů byly na nějaký čas odloženy,“ říká Beran, který pracuje v ústeckém muzeu.

Jak dlouho se už o mláďata v kraji staráte?
Já osobně se sokolům stěhovavým na lidských stavbách věnuji od roku 2010. Tehdy jsme zaregistrovali první pár. A postupně se podařilo domluvit s vlastníky objektů instalaci budek a následnou ochranu hnízdících sokolů. Ale kolegové se sokolům v kraji věnují od začátku devadesátých let, kdy znovu začali v ČR hnízdit. Ale až do roku 2011 hnízdili pouze na skalách.

Kde všude na severu Čech sídlí?
Sokol stěhovavý u nás v minulosti hnízdil na skalách. V šedesátých letech u nás ale vlivem používání DDT vyhynul a po jeho návratu v devadesátých letech opět sokoli obsadili nejdříve skalní oblasti. Takže v přirozeném prostředí u nás na severu hnízdí v národním parku České Švýcarsko a v CHKO Labské pískovce, v Lužických horách, na Českolipsku a jeden pár také v Českém středohoří.

V Českosaském Švýcarsku dnes žije jedna z největších středoevropských populací sokolů stěhovavých.
Mláďata sokolů dostávají kroužky. Pomáhají s jejich sledováním

Tito dravci jsou vidět i na průmyslových komínech, že?
Ano. Okolo roku 2010 se sokoli začali objevovat i u industriálních staveb s vysokými komíny. Jak jsme následně zjistili díky kroužkům, byli to jedinci z Německa, kde sokoli tuto možnost hnízdění objevili, a jak jich začalo přibývat, rozšířili se až k nám. Proto také industriální stavby v ČR sokoli obsazují od západu. Zatím nejdál se dostali do Mladé Boleslavi, ale každoročně se hranice posunuje více na východ. Sokolům se u nás v posledních letech daří. V Ústeckém kraji tak hnízdí třeba na teplárně v Děčíně, na sklárně v Teplicích, v cementárně v Čížkovicích, na teplárně v Komořanech, v areálu Unipetrolu dokonce od letoška dva páry, ale nejvíce jich je u nás na objektech ČEZu. Hnízdí na elektrárně Prunéřov, Tušimice, Počerady, Ledvice či na teplárně Trmice.

V letech 2011 až 2018 se podařilo ve všech elektrárenských lokalitách Skupiny ČEZ vyvést sokolím párům celkem 66 mláďat. Pomáhají k tomu hlavně budky, které jsou na elektrárenských komínech?
To už je opravdu krásné číslo. A ano, všechna mláďata se narodila v budkách, bez budek by pravděpodobně nevylétlo ani jedno. Komíny jsou pro sokoly díky jejich výšce ideální, ale chybí tam možnosti pro hnízdění. Viděli jsme to na lokalitách, kde to z nějakých důvodů chvíli trvalo, než se nainstalovala budka. Sokolí pár se tam držel trvale, ale mláďata nevyváděl. Často jsme napadáni, že sokoly uměle vysazujeme. To ale není pravda. Sokoli si stavby našli sami, my jsme jim jen umožnili bezpečné hnízdění. Všechno jsou to divocí ptáci.

Podívejte se na letošní mláďata sokola stěhovavého, která se vylíhla na komíně teplárny v Trmicích:

Potřebují sokoli klid? Omezuje se kvůli nim nějak provoz elektrárny?
Sokoli jsou dobře známí tím, že jsou citliví na rušení. Stejné je to i u sokolů na stavbách, ale má to svá specifika. I na skalách sokolům především vadí, když se lidé objevují v jejich úrovni či nad nimi. Takže problém jsou horolezci či turisté na vyhlídkách. Případně i turisté pod skálou, pokud se objeví až v době hnízdění. Sokoli začínají hnízdit v únoru a březnu, a to je na řadě lokalit úplný klid. Pak přijdou krásné jarní dny a lidé vyrazí do přírody a je po klidu a často i po hnízdění. Na stavbách je to podobné. Na ruch dole pod komínem jsou sokoli zcela zvyklí a vůbec jim nevadí. Nevadí jim stovky procházejících lidí, hustá doprava, hluk. Jakmile ale někdo vystoupá na komín, reagují velmi citlivě.

Jak to s vlastníky řešíte?
Se všemi vlastníky či provozovateli domlouváme omezení výstupu na komíny v době hnízdění. Někdy to přináší drobné komplikace, ve většině případů je to ale bez problému a práce je možné přeložit do období, kdy sokoli vyhnízdí. Obvykle od července žádná omezení nejsou, neboť mláďata již létají a ani rodiče už k budce nemají takovou vazbu. Ale někdy se hnízdění opozdí, a tak se na každé lokalitě domlouváme individuálně.

Václav Šena při kroužkování mláďat sokolů stěhovavých na komíně Termo Děčín.
Na komíně je opět živo. Sokolové se vrátili a hnízdo je plné mláďat

Mláďata kroužkujete. Z jakého důvodu a jaké typy kroužků existují?
Díky kroužkům zjistíme velmi mnoho údajů. Bez kroužku nepoznáme, který sokol je který, kde se narodil, jak je starý či kde předtím hnízdil. Když sokola označíme, už ho dokážeme rozlišit a sledovat jeho životní osud. Běžně se na všechny ptáky používají ornitologické kroužky Národního muzea, ve kterém sídlí naše kroužkovací stanice. Odečíst takovýto kroužek je ale velmi obtížné, bez odchycení sokola či nalezení uhynulého jedince to téměř nejde. Proto sokolům dáváme ještě odečítací barevné kroužky, na kterých je pouze specifický dvou či třímístný kód. Ten je možné přečíst pomocí fotopastí či s využitím silných dalekohledů z velké dálky. A právě díky odečítacím kroužkům pak můžeme třeba zjistit, jestli mláďata, která se narodila na stavbách, opět hnízdí jen na stavbách, nebo zda hnízdí i na skalách. Nebo třeba to, jak si jsou sokolí rodiče věrní, jak dlouho žijí, zda mění lokality pro hnízdění, jak daleko se mláďata rozptylují atd. A čím více odečtů se daří, tím více fascinujících věcí zjišťujeme. Otázek ale máme stále velmi mnoho.

Je možné dát mláďata třeba na jiné místo, aby nebyla v ohrožení na exponovaných místech typu elektrárna, nebo jim tam žádné nebezpečí nehrozí?
Žádné manipulace se sokolími mláďaty neprovádíme a ani nejsou potřebné či žádoucí. Důležité je domluvit, aby v průběhu hnízdění nedocházelo k rušení. Hnízdiště na stavbách si sokoli vybírají sami, jsou to místa, kde je dostatek potravy a klid. Takže je to ideální místo pro vyvádění mláďat. Jediné problémy někdy nastávají v době prvních letů. I v přírodě se stává, že mláďata vyletí příliš brzy a skončí na zemi. Rodiče je tam pak krmí, než zesílí. To se stává i na stavbách. Dole ale bývá velmi rušno, hrozí, že mládě něco přejede, že ho sežere kočka nebo že ho v často velmi spletitých prostorách elektráren rodiče nenajdou. V takovém případě dělám mláďatům výtah nosím je zpátky do budky. Do těch 150 m to bývá fuška, ale jsou to jednotlivé případy ročně, takže to bez problému zvládám.

Sokol stěhovavý
Do Českého středohoří se po zimě vrátili sokoli. Hnízdí v Průčelské rokli u Brné