Takzvané Kittelovsko najdou zájemci o lehké tajemno v katastru obce Pěnčín na Jablonecku. Areál je trošku stranou od silnice, takže je schovaný, stačí se ale orientovat podle kostela, který byl postaven za přispění zakladatele tohoto tajemného místa, doktorem Janem Josefem Antonínem Kittelem v 18. století.

Areál dlouhá desetiletí chátral, teď se už do něj ale vrátil život a tak trochu ze své tajemnosti ztratil. Ale stále se tu dá objevit, zvláště ve dnech, kdy není zdejší kraj turisticky exponovaný.

Gró areálu tvoří takzvaný Burk, neboli Kittelův dům. V obřím dřevěném stavení bývalo za působení Kittela vyhlášené sanatorium. Dům ve 20. století tak zchátral, že hrozilo jeho zřícení. Dům se zvláště v 90. letech minulého století stal lákadlem milovníků záhad.

Kino zahájilo promítání v novém - s novými sedačkami i novým projektorem.
Historické kino v Kyselce opět promítá. Novinkou je předprodej přes internet

Vždyť koho by jen s trochou dobrodružné povahy nelákalo vstoupit do míst, kde tajuplný doktor žil? Málokterá postava je opředena tolika mýty a pověstmi jako Jan Josef Antonín Eleazar Kittel (1704-1783). Výborně léčil, přijímal pacienty až z daleké Vídně nebo Prahy, staral se o místní šlechtu i chudé horaly.

Léčitelovy úspěchy byly tak veliké, že se v Čechách o lidech na smrt nemocných říkalo "tomu ani Kittel nepomůže". Jeho současníci si neuměli Kittelovy léčebné úspěchy, bohatství a slávu vysvětlit jinak než tím, že doktor zaprodal svoji duši ďáblu. Aby získal tuto moc a hlavně umění úspěšně léčit, spolčil se prý s ďáblem, který mu za úpis duše předal mnohá tajemství, především pak kvítek zázračné rostliny všehoj nebo kouzelný plášť, který mu pomáhal létat nejen po Jizerských horách. Samozřejmě, že jde o lidové vyprávěnky, ale co když…?

Pravdou je, že Kittel ze soukromých peněz vybudoval nejen svůj obrovský dům zvaný Burk, ale i přilehlý kostel, školu či faru. Objekty se podařilo či daří v posledních letech rekonstruovat a vracet jim dávný lesk.

Zhruba do měsíce zkrášlí střed kruhového objezdu u Rakvic na Břeclavsku kovová plastika raka. Autorem vůbec největšího raka na světě je přibický kovář Pavel Valášek.
Na Břeclavsku vyrostl největší ukovaný rak na světě. Dohlíží na řidiče u silnice

Zcela opraven je Burk, v němž našlo místo Kittelovo muzeum s informačním centrem. Objekt se podařilo zachránit minutu před dvanáctou. V 90. letech minulého století byl v havarijním stavu. „Propadla se část střechy a část roubení. Střechu jsme nejdříve zabalili do obří modré celty, aby více nezatékalo. A pak začala dlouhá cesta k tomu, jak vypadá Kittelův dům dnes. Nejdřív se musela řešit statika, takže byla patra vykůlována, aby držela. Protože kdyby se provalily klenby do sklepa, byl by asi úplný konec,“ popsal někdejší starosta obce a současný ředitel Kittelova muzea Richard Hübwel.

„Burk samotný, to je jen starý barák. A každý takový dům i hrad prostě musí mít příběh, nějakou historickou postavu. Frýdlant má Valdštejna, Krásná Kittela. Burk je ale i stavebně velice zajímavý, snad nic podobného neznám,“ popsal manažer projektu Slowturism v Euroregionu Nisa Jan Sedlák, někdejší kastelán na hradu Grabštejn.

Velikost domu je totiž naprosto impozantní, zajímavý je i tvar střechy. Představuje kontrast proti klasické šabloně tehdejších vesnic. „Kittel přesně věděl, co chce. Když se to dá dohromady s kostelem a farou, jejichž stavbu Kittel z velké části financoval, je to soubor různorodých staveb, ovšem na sebe navazující,“ přiblížil Sedlák.

Zájem o jeho těžbu má kanadská společnost Euro Manganese Inc. prostřednictvím české společnosti Mangan Chvaletice, s.r.o.
Ve Chvaleticích bude kanadská firma těžit mangan do baterií a elektromobilů

Unikátem Burku jsou dvě černé kuchyně nad sebou. Původně byly v Burku dvoupatrové kuchyně dokonce dvě, zachovala se ale jen jedna. „Je jediná, co znám, která zůstala v původním stavu. Plán byl, že se to zabední, aby zůstalo zachováno do budoucna. Prosadil jsem, že největší atraktivita domu se přece nemůže zazdít, ale naopak, ukázat,“ dodal Sedlák.

Do areálu Kittelovska náleží ještě barokní jednolodní kostel svatého Josefa. Má cenný oltář a Svaté schody a na pravé straně rokokovou výzdobu. Do areálu dále patří i fara z druhé poloviny 18. století, morový sloup z roku 1772, kaple nad studánkou vedle kostela z roku 1773.

Zmizela původní pískovcová barokní socha svatého Josefa, která byla bohužel v roce 2001 odcizena.