Náročná rekonstrukce se pomalu blíží do poloviny, v letošním roce se povedla jedna z nejkomplikovanějších fází – záchrana kopule a lucerny s unikátní tři sta let starou freskou. „Aby se mohla lucerna zvednout a jeřábem převést, museli tesaři jednotlivé díly rozřezat tak, aby freska nepopraskala tam, kde nemá, což znamená v konturách figur. Dále sundali několik metrů čtverečních malby, která je tři sta let stará a opět se bude vracet na své místo,“ sdělil Holcner.

Při jedinečném zásahu vyměnili tesaři okolo třiceti metrů kubických dřevěných trámů. „Museli je vyvozit, a nainstalovat zpátky, to znamenalo, že přesně podle toho, co odebrali vyměřovali, kopírovali a pasovali zpět nové trámy. Bylo nutné zajistit, že se kopule nepohne v žádném směru, musela se jistit různými rozpěrami, aby se neponičila freska. Jakmile tesaři skončili, ihned nastoupili restaurátoři a začali na fresce vyspravovat praskliny, které tam během století vznikly,“ rekapituloval kněz.

Dokud bylo příznivé počasí, pokračovaly opravy na venkovní části stavby. „Před zimou se podařilo dokončit fasády severní věže, fasády tamburu, a podařilo se zpět nainstalovat lucernu. Tesaři dokončili roční úsilí opravy unikátního krovu kopule, protože je současně nosníkem kopule a fresky, kde jednotlivá ramena souvisí s konstrukcí krovu,“ popsal Holcner.

Nyní se práce přesunuly do interiéru, uvnitř dělníci pracují doslova od stropu až po sklep. „Restaurátoři pracují jak nahoře v lucerně, tak dole, kde pracují dělníci na odvlhčovacích systémech, elektrikáři tu průběžně mění elektroinstalaci. Máme před sebou ještě necelé dvě třetiny prací, ale nyní mohu s klidem říci, že je kostel zachráněný. Víme, že už nespadne a už i klidněji spávám,“ řekl farář.

Přesnost a preciznost

Část fresky se odřízla, zbývající díl chrání plátno s dřevěné lešení. „ Zanedlouho je sundáme a dole dolepíme části původní fresky. Spodní díly jsou očíslované, aby se daly lépe připevnit zpět, ale je to opravdu o přesnosti a preciznosti. Je potřeba spodní části obrousit tak, aby na sebe navazovaly,“ uvedl restaurátor Ondřej Jiráska.

Praskliny se objevily i na malované výzdobě v kopuli. „Některé byly až dvoucentimetrové. Musely se zatmelit a poté zamalovat. Nyní vyplňujeme menší prasklinky, které zatmelit nešly. Tahle práce je hodně o trpělivosti, fresku jsme tmelili od shora. Pracujeme na tom asi dva měsíce,“ informovala restaurátorka Kristýna Havlenová.

Do chrámu svaté Markéty byli někteří farníci zvyklí chodit celý život, jeho uzavření je pro ně stále těžké. „Nesou to těžce, zvláště starší generace, všichni si ale uvědomují, že záchrana kostela je prioritní. Když jsme připravovali projekt a blížil se termín uzavření, jedno manželé připravili modlitbu na záchranu kostela. Mnozí ji znají nazpaměť a říkají mi, že se ji každý večer modlí. Po poslední nedělní mši, když věřící odcházeli, někteří plakali, což je něco nepopsatelného,“ doplnil Holcner.

Právě podpora široké veřejnosti, ať už věřících či nevěřících je to, co kněze pohání dál. „Myslí na nás, modlí se, fandí. Lidé, které potkávám, jsou nadšení. Když někteří z nich viděli, jak pobíhali klempíři zvenku po kopuli, div strachy neomdlévali. Jedna paní mi dokonce říkala, že si myslela že jsem to já, že z toho byla celý den úplně vyřízená,“ usmál se kněz.