"Klívii už máme dobrých čtyřicet let. Ještě předtím ji měla tchýně, takže má více než čtyři křížky. Za tu dobu už ji považujeme za člena rodiny," přibližuje Oldřich Lošťák. "Na zimu se musí vždycky schovávat do sklepa, nesmí zůstávat venku. Loni na podzim jsem na ni zapomněl a první mráz ji spálil. Stalo se mi to poprvé za celou dobu a nesli jsme to velmi těžce," pokračoval Lošťák.

Zmrzlé hnědé listy nevěstily nic dobrého. "Vypadala, že už se z toho nedostane. Před několika dny však uprostřed zmrzlých převislých listů vyrazil nádherný květ. Je vidět, že příroda o svůj život bojuje všemi možnými prostředky," líčí botanik.

"Už jsme ji oplakali, bylo to jako bychom přišli o někoho blízkého. Nikdy už ji nezapomenu schovat a přesadím ji do dvou květináčů, aby měla větší prostor. Půjde do sklepa, i když nebude zima," dodal Lošťák. 

Klívie (Clivia miniata), čili řemenatka červená, je vytrvalá, neopadavá květina z čeledi amarylkovitých, která pochází ze subtropů jižní Afriky (ze suchých skalnatých oblastí v provinciích Východní Kapsko, Gauteng a KwaZulu-Natal v Jihoafrické republice a v přilehlém Svazijsku). Okouzluje svými sytě zelenými listy a zářivými růžově červenými až oranžovými květy. Řemenatka si vysloužila své české jméno svými širokými, obloukovitě převislými listy, které má dlouhé až 40 centimetrů.