Velcí krkavcovití černí ptáci trápí Táborské ale nejen tam, je jich plný Husův park u nádraží. Tématu se dotklo i pondělní zastupitelstvo, kdy se v bodě různé o aktuálním stavu kolem havranů rozhovořil zastupitel Milan Breda (ANO 2011). Předem si od místostarosty Radoslava Kacerovského vyžádal informace týkající se tohoto problému.

„Zejména mě zajímala lokalita Zborovské ulice, kde máme mateřskou i základní školu. Ale jde i o Husovo náměstí. Aktuálně je vegetační období, kdy je vhodné prořezávat dřeviny, v nichž havrani hnízdí,“ přiblížil.

Nekrmte je! Jižní Svahy ve Zlíně zase trápí přemnožená prasata
Zlín trápí přemnožená prasata. Nekrmte je, vyzývá magistrát

Překvapila ho informace o možnosti hnízdění dravců. „Káně, poštolky nebo sokoli by prý mohli mít někde v blízkosti Pražského sídliště nebo na náměstí u věže hnízdo,“ dodal Breda s tím, že by ocenil, kdyby město otázku regulace havranů, ale třeba i holubů, prezentovalo veřejnosti prostřednictvím Novinek táborské radnice, webu či sociálních sítí.

Problematiku Tábor řeší dlouhodobě, dle místostarosty Radoslava Kacerovského (Tábor 2020) úspěšné zahnízdění dravců může mít vliv i na kolonii černých krákajících opeřenců. „Jejich vliv se dá těžko předpovědět, ale sokol si na havrana troufne. Otázkou je, zda by to sokol měl zapotřebí, když má v okolí dostatek jiné potravy,“ vysvětlil.

Těžký a složitý boj 

V řešení havraní otázky není zrovna optimistický. „Ten boj je těžký a složitý, neznám jediné město nebo obec v České republice, které by si s havrany uměli nějakým způsobem poradit. Máme možnost instalovat budku pro sokoly, ti by mohli mít vliv na populaci, ale musíme to brát s rezervou,“ dodal Kacerovský s tím, že havrani jsou přizpůsobiví. „Po shozu velice rychle staví nová hnízda, stejně tak se rychle množí,“ uvedl.

Táborská kolonie havranů na Pražském sídlišti.Táborská kolonie havranů na Pražském sídlištiZdroj: Deník/Lenka Pospíšilová

Podrobnosti doplnil odborný pracovník Jiří Rozum z odboru životní prostředí. Hnízda se odstraňují stromolezeckou technikou. „Lezec je v koruně stromu shodí přímo nebo pomocí bidla. Řez stromů se v současnosti společně s tímto zásahem neprovádí, stav dřevin takový zásah nevyžaduje, ve vztahu k hnízdění havranů by ořezání nic nepřineslo, stromolezec na to navíc nemá potřebnou kvalifikaci,“ naznačil.

Momentálně pracovníci operují výhradně v lokalitě Pražského sídliště v prostoru ulic Zborovská a Buzulucká, jinde na městských pozemcích „konfliktní hnízdění“ řešení nevyžaduje. „V minulém roce bylo odstraněno 67 hnízd, v předchozích letech byl počet do 50, v počátcích uplatňování tohoto postupu (2015 až 2016) to bylo okolo 20 až 30 hnízd,“ shrnul Rozum.

Krtek. Ilustrační snímek
Přemnožení krtků nehrozí. V přírodě jim ubývá potrava, tvrdí odbornice

Počet hnízdících havranů v jižních Čechách se v posledních deseti letech dle jeho zjištění nesnižuje, ale naopak roste. „Cílem odstraňování některých neobsazených hnízd v předhnízdním období není snížení populace. To není možné technicky ani legislativně. Zjednodušeně řečeno jde o ovlivňování tvaru a rozsahu hnízdiště, snahu, aby se dál nerozšiřovalo do z pohledu obyvatel konfliktních míst. Efekt našeho snažení není snadné vyhodnotit, nicméně žádné jiné opatření neexistuje,“ dodává.

Bezzásahová zóna 

Havrani mají také takzvanou bezzásahovou zónu. Jde o jádrovou, stabilizovanou část hnízdiště nacházející se v zásadě v ulici Zborovská, kde se odstraňování hnízd neprovádí.

„Z dosavadních zkušeností u nás i v jiných městech a na základě odborných názorů ornitologů je zřejmé, že razantnější zásahy do jádra hnízdiště, využívaného hierarchicky výše postavenými páry, může vést k rozptýlení hnízdění do širšího okolí, tj. zvětšení plochy kolonie, která tak v důsledku poskytne příležitost pro hnízdění většího počtu párů. Tomuto efektu se snažíme předcházet,“ sdělil Rozum s tím, že proto odstraňují hnízda na okraji kolonie a nově vznikající ojedinělá zahnízdění mimo prostor hlavního hnízdiště.

Nutrie říční. Ilustrační snímek
V lázeňských Luhačovicích se přemnožily nutrie. Nekrmte je, žádá město

Zavzpomínal i na plašení havranů dravci. „Náš pokus z roku 2020 úspěch nepřinesl. Nebylo to neočekávané, odborníci takový vývoj predikovali. Nicméně rozhodli jsme se to vyzkoušet vzhledem k tomu, že jiná řešení a doporučení ministerstva životního prostředí neexistují,“ popsal.

Táborská kolonie havranů na Pražském sídlišti.Táborská kolonie havranů na Pražském sídlištiZdroj: Deník/Lenka Pospíšilová

Účelem plánovaného budování hnízdních příležitostí pro sokola stěhovavého není podle něj primárně omezení hnízdění havranů, ale posílení populace tohoto dravce. „Jde o kriticky ohrožený druh. Není vyloučené, že blízké hnízdiště sokola může kolonii havranů ovlivnit, nicméně sokol pro lov potřebuje velké, otevřené prostory mimo zástavbu a neútočí na ptáky sdružené v hejnech,“ uzavřel Jiří Rozum.