Odstřel cihlového komína si nenechali ujít obyvatelé Sušice, ani bývalí zaměstnanci sirkárny Solo. „Dělal jsem tady několik let, líbilo se mi tady. Tady se dělaly ty nejlepší sirky. Je to škoda, že to skončilo, přišel jsem tak zavzpomínat,“ pronesl jeden z přihlížejících, který se představil jako Petr Kratochvíl.
Sirkárna Solo Sušice bývala věhlasnou firmou, zápalky z ní znal každý. Výroba sirek v Sušici začala v roce 1839, kdy truhlář Vojtěch Scheinost získal povolení k živnosti. Kvůli vysokému zájmu o zápalky musel přemýšlet o rozšíření.
Impulsem pro přechod na průmyslovou výrobu bylo zahájení spolupráce s obchodníkem Bernardem Fürthem a postavení továrny v roce 1844.
Firemní název Solo vznikl počátkem 20. století, když se sušická továrna spolu s dalšími rakousko-uherskými sirkárnami stala součástí akciové společnosti Solo se sídlem ve Vídni. Po vzniku Československa byly továrny Solo na území nového státu sloučeny s dalším provozovatelem sirkáren - Hélios a. s. - do monopolního koncernu s názvem Solo, Spojené akciové československé sirkárny a lučební továrny se sídlem hlavního závodu v Praze.
V roce 1946 bylo hlavní sídlo koncernu přeneseno do sirkárny v Sušici.
V době ukončení výroby (31. 12. 2008) byla firma jediným výrobcem zápalek v Česku, přičemž 85 procent produkce směřovalo na zahraniční trhy.
play_fill
Firma Solo Sušice (resp. Solo Sirkárna) se v roce 2011 transformovala na firmu Solo matches & flames, která obchoduje se zápalkami a zapalovači.
Jaká bude budoucnost areálu?
Dva objekty bývalé sirkárny v Sušici jsou prohlášeny za kulturní památku. V roce 2012 se začalo mluvit o obchodním centru, které by mohlo na místě chátrajícího areálu vzniknout, zastupitelstvo města však záměr neschválilo.
Dalším návrhem bylo nákupní centrum s malými obchody, ale ani to nedostalo zelenou, stejně tak výrobní hala. Obyvatelé Sušice tak sledovali, jak areál chátrá a objekty jsou postupně demolovány.
Potěšující zprávou pro místní však může být, že vzniká studie, která nabídne možnosti, jak zaniklou továrnu nahradit.
„Je dobře, že vlastník areálu má chuť zapojit se do procesu a konečně se s areálem začne něco dít. Co se týče budoucnosti areálu, tak myslím, že bychom ještě letos, nebo v příštím roce mohli společné řešení najít,“ konstatoval starosta města Petr Mottl.
play_fill
Jednou z možností je i odkup areálu městem, ve hře jsou však i jiné varianty. Na ty by měla ukázat i zmiňovaná studie.
„Představí různé varianty i ekonomickou reálnost řešení, které jsou pro město výhodné a které ne. Proces běží a doufejme, že na konci bude smysluplné řešení, které budou chtít všechny strany,“ uzavřel starosta.
