„Když jsem se zabýval historií hrobů z první světové války, objevil jsem náhodou dopis policejního komisaře z roku 1948, v němž psal, že při ohledávání těla ve staré márnici objevil v regálu zhruba třicet uren, o nichž se domnívá, že jde o oběti popravené během heydrichiády,“ řekl Deníku ředitel Technických služeb města Klatov Peter Pošefka. Rozhodl se po nich pátrat a skutečně se mu je podařilo najít v jednom z hrobů s ostatky vojáků. „Šlo o 29 uren s pozůstatky lidí popravených ve Spáleném lese. Z nich se nám podařilo identifikovat 27 jmen,“ uvedl Pošefka.

S identifikací dvou uren, na nichž si zub času zahlodal až příliš, pomohli odborníci. „Vešli jsme v kontakt s panem docentem Ďurovičem z Vysoké školy chemicko-technologické, jenž spolu se svým týmem pomocí moderních metod dokázal určit zbylá dvě jména,“ doplnil klatovský starosta Rudolf Salvetr.

O urny se mohli přihlásit pozůstalí či obce, z nichž popravení pocházeli. Již dříve si jednu urnu převzala Kdyně, nyní bylo při slavnostním aktu v krematoriu předáno dalších třináct uren. „Převzali jsme si ostatky mého dědečka. Je to zvláštní, dojemný pocit. Celou dobu jsme si mysleli, že je někde zahrabaný v lubském lese,“ řekl Deníku Vladimír Hanžl z Budyně u Bavorova, který přijel se svým 89letým otcem, jenž tak může svého tátu po 75 letech konečně pohřbít. Pro svého dědu si přijel i Martin Bucek ze Sokolovska. „Je to skoro jako zázrak, že se to našlo po tolika letech. Škoda, že se toho nedožila maminka, která vloni zemřela,“ svěřil se Bucek.

„Zbylé urny zůstanou uloženy na místě, kde byly nalezeny. Umístíme tam ale pamětní desku, kde zemřelé vyjmenujeme,“ uzavřel Pošefka.