Před dvěma lety se Daniela Šebestová začala zajímat o technické stavy tanvaldských kostelů sv. Petra a Pavla a sv. Františka z Assisi. Od farního technika se dozvěděla krutý rezultát. Prvně jmenovaný kostel má krov v katastrofálním stavu.

Obrátila se na biskupa Litoměřické diecéze Jana Baxanta, který jí sdělil, že by bylo nejlepší, kdyby zchátralý kostel převzalo město. To se ale farníkům nelíbilo. Sešel se rok s rokem a Daniela Šebestová založila spolek Zachraňme tanvaldské kostely. V uplynulých dnech spolek vyhlásil veřejnou sbírku na opravy kostelů.

Transparentní účty
Zachraňme tanvaldské kostely 123-2832790227/0100
Spolek Michael
268250895/ 0300
Kostel v Sutomi
227537777/600

„Náš spolek má v popisu činnosti fyzicky opravit oba tanvaldské kostely. V první fázi hornotanvaldský, který je v katastrofálním stavu,“ přiblížila Šebestová. Po vzoru spolku Michael, který se stará o kostel svatého Archanděla Michaela ve Smržovce, chtějí do tanvaldských kostelů přitáhnout kulturu.

Jen na opravy krovu shání spolek 350 tisíc korun. Kromě transparentního účtu mohou zájemci využít tří pokladniček. Jedna je putovní, nyní vystavena v zubní ordinaci v Tanvaldu, bude však k dispozici při akcích spolku, druhá je v zádveří kostela sv. Petra a Pavla, třetí v zádveří kostela sv. Františka z Assisi na Šumburku.

V sousední Smržovce vyhořel kostel sv. Archanděla Michaela už v roce 1967 a od té doby probíhá složitá rekonstrukce, o kterou se zasazuje spolek Michael. V předchozích letech sem stát napumpoval více než 1,3 milionu korun. V loňském roce se farnosti a spolku podařilo za finanční pomoci Smržovky a veřejné sbírky zrestaurovat pozitiv varhan. „Nyní sháníme prostředky na opravu varhanní skříně, kde celkové náklady činí 540 tisíc korun,“ sdělila předsedkyně spolku Věra Koulová.

V Nové Vsi nad Nisou dokonce místní spolek převzal zdevastovaný kostel od církve a už desítky let se jej snaží neustále zvelebovat. „Jedná se o krásnou dominantu naší obce poskytující výjimečné prostory pro duchovní spočinutí i kulturní akce,“ popsal předseda spolku Jaroslav Lubas.

Na záchranu čekají desítky památek

Podobných kostelů jsou na území kraje desítky. Mnohé chátrají už od odsunu německého obyvatelstva. Jen Litoměřická diecéze, která spravuje římskokatolické kostely v převážné většině kraje, eviduje katastrofální stav u 15 procent kostelů, tedy asi u 90 velkých sakrálních památek v Ústeckém a Libereckém kraji. „Když je dobrá střecha a neporušená statika, je stav dobrý. Probíhají drobné rekonstrukce, jak vyjdou prostředky,“ přiblížil referent diecéze pro styk s veřejností Dominik Faustus.

Hlavní prostředky na opravu kostelů diecéze získává od ministerstev a rozpočtů obcí a kraje. Právě Liberecký kraj letos podpořil třeba opravy kostela ve Volfarticích na Českolipsku. Na opravy střechy přidal 120 tisíc korun. „Vedle toho Liberecký kraj podpořil záchranu a obnovu varhan z kostela Navštívení Panny Marie v Bozkově nebo opravu střechy kostela sv. Martina v Dolní Oldříši u Bulovky,“ vypočítala náměstkyně hejtmana Květa Vinklátová.

Kraj také finančně podpořil projekty Obnova východního schodiště před hlavním vchodem do kostela sv. Petra a Pavla v Semilech či Obnova venkovních fasád kostela Narození Panny Marie v Dubnici.

Podpora úřadů je podle církve nezastupitelná. „Veřejné sbírky jsou více úspěšné při rekonstrukci konkrétní věci, nejúspěšnější bývají ty na opravy varhan,“ informoval Faustus, který pořádá sbírku na „svůj“ kostel v Sutomi u Třebenic na Litoměřicku. „Obíhám si vše sám, navštěvuji starosty, firmy, aby bylo na opravy,“ doplnil Faustus.