Množství uloženého sněhu odpovídá mírnému podprůměru posledních let. „Tuto lokalitu zkoumáme za pomoci moderních technologií dvacet let. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory,“ uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik. Letošní průběh zimy byl opravdu nezvyklý s velmi malým množstvím dnů, kdy sněžilo. Při prvním letošním měření sněhu 24. ledna přitom byla naměřená výška sněhu 5,3 metru. Po posledním velkém sněžení v březnu pak mocnost sněhové vrstvy výrazně stoupla.

Mapa republiky láká vědce

Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. Nejprve s použitím technologie GPS a nyní i s dronem odborníci přesným zaměřením terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním získávají nejpřesnější možná data.

Rybáře trápí kormoráni.
Za útoky kormoránů či vyder dostanou chovatelé ryb odškodné

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky.

Poslední odtávají střední Čechy

Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v I. zóně národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá. Dobře viditelné je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou. Díky svému charakteristickému tvaru a barvě je vidět i z dalekého Podkrkonoší.

Ivan Mitrus se vydal pěšky z jihu Itálie do Norska. Uplynulé dva týdny strávil v karanténě v tělocvičně poblíž Neapole.
Cestovatel z Krkonoš zůstává v Itálii, karanténu strávil v tělocvičně u Neapole