„Krkonoše byly moje první hory, po kterých jsem šlapal, a moc rád po nich chodím dodneška. Musím však říct, že v některých obdobích, když jdu hřebenovou túru a potkávám tam přibližně tolik lidí jako na Václavském náměstí, tak mě to trochu odrazuje,“ řekl Petr Pavel.

„To je i důvod, proč jsme se na besedě se starosty bavili o tom, jestli a za jakých podmínek nastavit nějaká regulační opatření jako registrace pro vstup do jednotlivých zón národního parku, omezení příjezdu aut a další možnosti, jak regulovat pohyb lidí na horách, aby nebyl pro lidi více stresující, a aby zůstal přínosem pro jejich fyzické i duševní zdraví,“ prohlásil český prezident.

K letošním 60. narozeninám si KRNAP nadělil speciální pivo:

Nad kvalitou budoucího piva bdí sládek Antonín Říha.
KRNAP si k narozeninám nadělí speciální pivo. Jsou v něm smrkové výhonky

„Větší potíž než návštěvnost samotnou vnímáme nedodržování pravidel pohybu v klidovém území, které je na vrcholu vymezeno řetězy,“ zdůraznil ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Ten potvrdil, že s prezidentem otevřeli téma vstupného do národních parků.

„To by nemělo představovat nástroj regulace, ale zdroj prostředků na obnovu infrastruktury a jako připomínka toho, že návštěvník vstupuje do výjimečného území, kde platí určitá pravidla. Symbolické vstupné vybíral v Krkonoších už hrabě Harrach. Šlo o dva krejcary, tedy cenu jednoho vajíčka,“ připomněl Böhnisch. Na polské straně Krkonoš se platí za vstup do národního parku už téměř třicet let, letos došlo k navýšení na 9 zlotých za jeden den (podle aktuálního kurzu 50 korun).

Zavedení vstupného? Pro byli spíše Poláci

Před pěti lety výzkumná agentura pro KRNAP v terénu zjišťovala, jak se k případnému zavedení vstupného staví turisté. Zhruba tisícovky návštěvníků hor se ptali, co by řekli poplatku 30 korun.

„Pro bylo hodně přes 90 procent polských turistů a těsná nadpoloviční většina těch českých. Z nich nejvíce se vstupným souhlasila věková skupina 60+. Dnes bychom se asi ptali na stejnou částku jako se platí v Polsku, tedy 50 korun s poznámkou, že by se stejně jako v Polsku netýkala místních. To by v našem případě znamenalo občany 29 krkonošských obcí, a vztahovala by se jen na klidová území - hřebeny hor,“ uvedl ředitel Správy KRNAP.


Nahrává se anketa ...

Správa českého Krkonošského národního parku nicméně nemůže sama zavést poplatek za vstup do národního parku. „Podle dosavadních právních analýz by muselo dojít ke změnám zákonů, možná i Ústavy. Je to na politicích, my jsme připraveni debatu znovu a znovu otevírat, vybavit volené zástupce argumenty, ale sami od sebe vstupné zavést nemůžeme,“ vysvětlil ředitel Správy KRNAP.

Podle něj se prezident Petr Pavel zajímá o ochranu přírody a krajiny dlouhodobě.

„Významnou roli v tom hraje jeho poradce, někdejší ministr životního prostředí Ladislav Miko. Před nedávnem jsme se s prezidentem a dalšími kolegy z národních parků a Agentury ochrany přírody a krajiny sešli v Amálii, chatě v oboře v Lánech, kde už Václav Havel založil milou tradici setkávání prezidenta se zástupci nejrůznějších resortů. Pan prezident se už v té době vyjadřoval, že má problém užít si přírodu, je-li přelidněná způsobem, jakým se to nyní stává v hezkých dnech na Sněžce,“ řekl Böhnisch.

V posledních letech v Krkonoších přibývá sobeckého chování návštěvníků:

Do Krkonoš zamíří během letních prázdnin tisíce turistů.
Krkonoše zasáhla epidemie sobectví, hlásí KRNAP. Pozor také na úrazy a pády

Ochránci přírody řešili s prezidentem možnosti regulace, ta ale není možná bez účinného zapojení polských partnerů. „Větší část vrcholu včetně nejvyššího bodu Sněžky leží v Polsku. Česká lanovka už regulována je a další přirozenou regulací je náročnost výstupu z české strany. Větší potíž než návštěvnost samotnou vnímáme nedodržování pravidel pohybu v klidovém území, které je na vrcholu vymezeno řetězy,“ uzavřel ředitel Správy KRNAP.