Lichnovští patrioti poprvé mohou obdivovat přehledný terén, kde před staletími stála hornická vesnice. Vědí, že pohled na obrovské paseky se už nikdy nebude opakovat.

Co se jim nepodaří zakreslit, zaměřit, nafotit a zmapovat právě teď, zmizí navždy. Do dvou let zbytky osady Havranov pohltí ostružiní a mladý les.

Odkaz předků: mapa rozvalin

Správce slavného Muzea vidlí a místostarosta Lichnova Jan Gemela objevil historickou mapu, do které lesníci zakreslili rozvaliny Havranova.

„Před sto lety pan profesor Rotter z Vídně měl v Lichnově bratra lesníka, kterého zaujaly zbytky Havranova. V té době ještě byly dobře viditelné v terénu. Společně to území prochodili a pro nás budoucí generace zakreslili rozvaliny vesnice do mapy. Zanechali nám doklad o své době, když v Havranově byly ještě dobře patrné základy domů a studny, než všechno zakryl les. Havranov na celé století lidem zmizel z očí,“ představil Jan Gemela „mapu pokladů“, kterou nám odkázali dávní lichnovští patrioti.

Jejich mapa je výzvou pro současné Lichnováky.

Pustá ves Havranov

Havran se německy řekne Raben. Havranov v zápisech bývá uváděný také jako Rábov nebo Rabendotf. Současní Lichnováci znají Havranov jako lesní odpočívadlo na rozcestí turistických značek, ale nikdy neviděli celé území, kde se rozprostírala vesnice se dvěma stovkami obyvatel.

Ve 13. století v Havranově fungoval důl na rudu s obsahem olova a železa. Když se těžba nevyplácela, lidé z kopců nad Lichnovem odešli. Od konce 15. století už písemné prameny zmiňují „pustou ves Havranov“.

„Dnes v tam máme v geofondu vymezené poddolované území. Pro záznam není rozhodující, že se poddolovalo už ve 13. století. Dokonce došlo ke dvěma neúspěšným pokusům o obnovení těžby. Zaskočila je spodní voda a nízké obsahy kovů v rudě,“ doplnil Jan Gemela.

Souběh kůrovec a koronavirus

V Lichnově nastala nevídaná konstelace, když se doznívající kůrovec potkal s koronavirem. Vládní pandemické nařízení zakázalo také Lichnovákům opouštět katastr své obce. Hlavně díky tomu se vydali objevovat dosud neznámou holou krajinu bez stromů.

„Hodil jsem na facebook diskusní skupinu Toulky Lichnovem. Navrhl jsem občanům Lichnova jako místostarosta: pojďme se v té odlesněné krajině zabydlet a zaznamenejme své procházky pro ostatní. Všude na okolních kopcích začali objevovat kamenice a zbytky domů. Když jsem zveřejnil o své poznatky o historii a současnosti Havranova, obratem se přihlásilo 14 Lichnováků, že mi s mapováním pomůžou,“ popsal Jan Gemela, jak se zrodil nápad s pomocí dobrovolníků zmapovat Havranov.

Tak co, jdeme měřit?

Nadšenci se už nemůžou dočkat, až vyrazí objevovat Havranov.

„První reakce byla: tak co, kdy jdem měřit? Máme si vzít vlastní metr? Tak jim říkám, klídek. Nejdřív musíme celé území projít, ať víme, kde stačí metr, foťák a GPS, a kde je lepší třeba nasadit dron. Potřebujeme hlavně metodiku, jak nasbírané informace zpracovat. Existují na to krajinářské a archeologické metody. Já chci vycházet z metodiky, kterou používá Slezská univerzita při mapování dávných osídlení,“ uvedl Jan Gemela, který se po dlouhé době věnuje oborům, které nesouvisí s vidlemi.