Návštěvníci krytu v Bezručových sadech si teď kromě stálé expozice v přízemí užijí také novou výstavu v prvním patře. Ta formou unikátního komiksu představuje pozoruhodné životní osudy tří výjimečných Olomoučanek.

Prvním z nich je příběh tehdy osmnáctileté Květoslavy Bartoňové, která krátce po druhé světové válce zachránila 45 sirotků z Údolí smrti v Dukelském průsmyku.

Druhým příběhem je osud tehdy patnáctileté Eriky Bednářová, dívky německého původu. Ta během druhé světové války společně s rodinou obětavě pomáhala Čechům. Hned po válce ji ale Češi poslali do sběrného tábora.

Nicholas Winton (1909-2015) na snímku tiskové agentury Associated Press v roce 1938.
Winton nebyl na záchranu židovských dětí sám: Kdo pomáhal, co film neprozradil

„Zažila tam takové útrapy, že se s nimi vyrovnávala po celý zbytek života. Třetím příběhem, který formou komiksu přinášíme, je osud Zdeny Mašínové. Přes všechno utrpení, kterým si prošla, vytrvala a nevzdala se svých hodnot. Život prožila tak nejlépe, jak jen mohla,“ vyzdvihla Petra Riznerová, vedoucí olomoucké pobočky Institutu Paměti národa.

Unikátní komiksy vznikají postupně, výtvarníci aktuálně pracují na prvním dílu a do konce léta by měly být hotové všechny. Návštěvníci už teď v krytu dostanou jedinečnou možnost nahlédnout pod pokličku výroby komiksu.

Kryt v Bezručových sadech v Olomouci s expozicí Institutu Paměti národa v únoru 2024. Vedoucí olomoucké pobočky Institutu Paměti národa Petra RiznerováKryt v Bezručových sadech v Olomouci s expozicí Institutu Paměti národa v únoru 2024. Vedoucí olomoucké pobočky Institutu Paměti národa Petra RiznerováZdroj: Deník/Magda Vránová

„Zjistí i to, kdo za nimi stojí. Chystáme také spoustu zábavy pro menší i větší děti. Připravili jsme interaktivní stanoviště, kde budou plnit různé úkoly a dozví se spoustu zajímavostí. Součástí expozice jsou rovněž QR kódy, které návštěvníky odkazují na konkrétní příběhy z nového komiksu,“ popsala Petra Riznerová.

Pro veřejnost bude kryt v Bezručových sadech opět přístupný od pátku 23. do neděle 25. února, vždy v době od 14 do 18 hodin. Podrobné informace o expozicích a provozní době jsou k dispozici na webu Institutu paměti národa.

Mladá zachránkyně sirotků 

Mimořádně emotivní příběh, který však dodnes spousta lidí bohužel vůbec nezná. Osmnáctiletá studentka Květoslava z olomoucké čtvrti Neředín zachránila v roce 1946 z Údolí smrti u Dukelského průsmyku pětačtyřicet zubožených sirotků. Zajistila jim cestu vlakem do Olomouce, našla pro ně nové domovy a sehnala jim také boty, oblečení i školní potřeby.

Jeden z restaurovaných dobytčáků sloužících k deportaci slovenských Židů. Písmena SŽ na voze znamenají zkratku pro Slovenské železnice
První transport Židů ze Slovenska: Začalo to svlečením ve škole, končilo peklem

Příběh Květoslavy Bartoňové (rozené Axmanové) z Neředína je podobný příběhu sira Nicolase Wintona, oba totiž zachránili spoustu dětí. Jako studentka Učitelského ústavu v Olomouci se Květoslava v roce 1946 dostala se sbírkou šatstva do Údolí smrti na Slovensku, kde se o dva roky dříve odehrávaly nejtěžší tankové boje.

Situace v Dukelském průsmyku tehdy byla doslova tristní. Po bojích tam zůstaly vypálené a zpustošené vesnice, spousta nášlapných min v jejich okolí a desítky sirotků žijících v naprosté bídě. Lidé bydleli v dřevěných chatrčích s hliněnou podlahou, děti často spaly čtyři v jedné posteli a mnohé z nich neměly dostatek oblečení a dokonce ani boty.

Květoslava Bartoňová (rozená Axmanová) na maturitní fotografiiKvětoslava Bartoňová (rozená Axmanová) na maturitní fotografiiZdroj: Institut Paměť národaKvětoslava Bartoňová (rozená Axmanová) v roce 2016Květoslava Bartoňová (rozená Axmanová) v roce 2016Zdroj: Institut Paměť národa

„Osmnáctiletou Květoslavu osud sirotků natolik zasáhl, že se rozhodla jim pomoci. Dokázala pro 45 dětí zorganizovat cestu vlakem do Olomouce a najít jim tady nový domov. Obcházela zdejší firmy a pro sirotky vyprosila oblečení, boty i školní potřeby. Říkáme o ní, že v ní máme českého Nicolase Wintona,“ popsala dojemný příběh Petra Riznerová, vedoucí olomoucké pobočky Institutu Paměti národa.

Sirotci z Údolí smrti přijeli na vlakové nádraží do Olomouce v srpnu 1946, neměli s sebou dostatek oblečení a někteří přijeli bosí. Prvních pár nocí strávili v tělocvičně základní školy Komenium. Dostalo se jim lékařské péče, některé děti měly trachom (infekční onemocnění očí) a byly zavšivené.

„Olomoucké rodiny se pak o děti postaraly a přijaly je za své. Paní Květoslava Bartoňová nám svůj příběh před několika lety vyprávěla, desítky let se o tom nevědělo a ona neměla zájem o publicitu. Celý život pracovala jako učitelka, bydlela v Olomouci. Dožila se vysokého věku, zemřela v nedožitých devadesáti letech v roce 2017,“ dodala závěrem Petra Riznerová.