S dobrovolníky a brigádníky tam ale měla v nouzi dobré zkušenosti. „Významnou pomocí nám byla v první i druhé vlně pandemie spolupráce s odborem školství, který umožnil pracovníkům tehdy uzavřených školních jídelen pomoc v naší organizaci a velmi rychle zprostředkoval kontakty na její navázání. V nejhorší krizi pomohli také studenti, které nám poslal Jihomoravský kraj na základě opatření Vlády o pracovní povinnosti studentů zdravotních a sociálních oborů,“ doplnila Preisová.

Nalezení někoho, kdo se o důchodce postará, bývá v mnohých domovech v kraji komplikované. „Tento problém v nich řešili už před vypuknutím koronavirové krize. Její dopady ho jen zesílily,“ potvrdil mluvčí kraje Michal Cagala.

Pečovatelé si přitom od ledna přilepšili o deset procent platu. „Zaslouží si adekvátní a trvalé ocenění. Prosadili jsme proto zvýšení jejich platového tarifu,“ sdělila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Krize domovů

* Personální nouzi řešili provozovatelé sociálních služeb v kraji už před pandemií koronaviru.

* Od ledna si pečovatelky a pečovatelé přilepšili na platu o deset procent.

* Šíření covidu však paralyzuje provoz celých oddělení.

Každá neschopenka však pro domov stále znamená přitížení. Zkušenost mají v domově důchodců v Sokolnicích na Brněnsku. „Covid se u nás rozšířil na dvou odděleních i mezi zaměstnanci. Zvládli jsme to nakonec sami pouze s vypětím veškerých sil,“ potvrdil ředitel zařízení Petr Nováček.

Pomoc přitom očekávali od dobrovolníků. „Oslovili jsme kvůli zprostředkování různé organizace, ale jakmile potencionální zájemci zjistili naši situaci, nechtěli nastupovat. Vysvětlovali to třeba obavami z nakažení vlastních starších příbuzných. Nakonec k nám tedy takto nenastoupil prakticky nikdo,“ pokračoval Nováček.

Břeclavští lákali zájemce mnoha způsoby. „Sponzorovali jsme třeba výzvu na facebooku a oslovili učitele s nezbytnou kvalifikací z uzavřených zdravotních škol. Zapojili jsme i břeclavské knihovnice, které obvolávaly poskytovatele zdravotních služeb,“ vzpomínal ředitel břeclavského domova David Malinkovič.

Dobrovolníky v kraji organizuje například portál chcipomoct.cz. „Na jihu Moravy pomáháme v Hvězdlicích na Vyškovsku a v dalších sedmi obdobných zařízeních v těžké situaci. Někdy přitom dostaneme požadavek například o víkendu s tím, že hned v pondělí je potřeba patnáct dobrovolníků na místě, které je navíc těžko dopravně dostupné. Z tohoto důvodu potřebujeme velkou databázi,“ sdělila za portál Kateřina Dolejšová.

Speciální kurz

V Brně pro ně pro registrované zájemce připravují každý týden speciální kurz. Cílem kurzu je, aby se zájemce naučil, a hlavně prakticky si vyzkoušel základní dovednosti k realizaci dobrovolnické činnosti ve zdravotnických a sociálních službách. „Ten je rozdělený do jedenácti pečlivě vybraných obsahových bloků, ve kterých postupně nabírají znalosti o základních informacích o onemocnění Covid-19 včetně příznaků, prevence a základních režimových opatření. Seznámí se se základními pojmy a legislativním rámcem práva pacientů,“ popisovala náplň kurzu Dolejšová.

Klíčový je však praktický nácvik. Naučí se v něm základy komunikace s pacientem se specifickými potřebami, používání osobních ochranných prostředků nebo manipulaci s lůžkem. „Zvládnou i poskytnutí základní hygienické péče o klienta jako umývání, převlékání nebo přebalování. Samozřejmostí je manipulace s infekčním materiálem, zvládnutí základů dekontaminace a příprava dezinfekce pomůcek. Využijí dále znalosti o podávání stravy, základech obvazových technik a kompresivní terapie včetně rozpoznání akutních stavů a nežádoucích příhod,“ vyjmenovala zástupkyně serveru chcipomoct.cz.

Účastníci praktických nácviků pracují pod dohledem odborných lektorů. V Brně pro ně upravili jednací místnost na nemocniční pokoj se třemi reálnými lůžky a příslušenstvím včetně figurín pro trénink. O jeho absolventy je podle koordinátorů pomoci stále velký zájem.