„Schopnost volně žijících druhů zvířat přežít i to, co bychom my lidé, minimálně bez lékůZ na potlačení bolesti, nepřežili, je v některých případech opravdu úctyhodná,“ tvrdí Makoň.

Jeho tým v srpnu kroužkoval na Klabavské přehradě pár labutí velkých se sedmi mláďaty. „Jedno z nich mělo viditelně poraněnou hlavu.

Vlk na Frýdlantsku.
V Jizerkách se usadili vlci. Na severu Čech vznikla dvě nová teritoria

Zranění bylo staršího data, rána hluboká, část lebky odštípnutá a úlomky vpáčené až do vnitřní části lebky, oko nefunkční. Zvířeti už nešlo efektivně pomoci a převoz a odloučení od rodiny by pro něj byl fatální. Zvažovali jsme i utracení, nakonec jsme však vše nechali na přírodě a samotném mláděti s tím, že jsme ho alespoň označili kroužkem,“ vzpomíná záchranář.

Deformace hlavy 

Při pravidelné kontrole zimujících vodních ptáků na řece Berounce kousek pod Dolanským mostem teď zažil velké překvapení. Mezi ostatními ptáky totiž nechybělo ani letošní mládě labutě s viditelně zdeformovanou pravou stranou hlavy. „Labuť se zdržuje v hejnu cca 30 zde zimujících labutí, chová se jako ostatní ptáci a krom deformace pravé strany hlavy, byste si na ní ničeho zvláštního nevšimli,“ usmívá se Makoň. Ten uznává, že nefunkční pravé oko je do budoucna pro labuť problém a zásadní handicap.

Bažant. Ilustrační foto
Ticho v lesích na Prostějovsku. Mizí bažant, koroptve nejsou, zajíců málo. Proč?

„Ale labutí bez jednoho oka máme v kraji několik a většinou se jedná o hnízdící a létající ptáky. Jen tak narychlo si vybavuji labuť s německým ornitologickým kroužkem, bez oka, pravidelně hnízdící zhruba před dvaceti lety v Rochlově na Plzni – severu, nebo námi označenou labuť z rybníka Sycherák na Tachovsku, která opakovaně hnízdí a vyvádí mláďata se samcem na této lokalitě dodnes,“ uvádí příklady.

Podobné případy jsou podle něj jasným důkazem schopnosti přírody vyléčit i to, co lidé zvládají jen díky špičkové medicíně a vynaložení obrovského úsilí.