Vědci si pro studii vybrali dva nejznámější druhy, které lze uměle pěstovat, lanýže letního a černovýtrusého. „Zatímco první z nich se vyskytuje běžně po celé Evropě, druhý považovaný za černý diamant mezi lanýži pěstují ve středomoří a největšími producenty jsou Francie, Španělsko a Itálie,“ zmínil Miroslav Trnka, který se věnuje dopadům změny klimatu na agrosystémy.

Ostrava Tower!!! Vizualizace. Takto by měl vypadat nový ostravský mrakodrap a nejvyšší stavba tohoto typu u nás. Definitivní podoba bude známa asi za měsíc.
Ostrava má mít nejvyšší mrakodrap v zemi. Jeho definitivní podobu určí vrty

Odborníci se soustředili nejprve na ekologické nároky těchto druhů lanýžů. Museli nashromáždit data přibližně z padesáti publikovaných prací a analyzovat je. „Životní cyklus se odehrává výhradně pod zemí. Nálezy i informace o jejich ekologii jsou tak limitované,“ podotkl hlavní autor studie Tomáš Čejka.

Ze závěrů studie vyplynulo, že při mírném oteplení se jednoznačně zlepší podmínky pro pěstování lanýže letního v České republice, naopak výraznější oteplení by pěstování tohoto druhu ztížilo. Z klimatické změny by v obou případech profitoval velmi ceněný lanýž černovýtrusý.

Pozvolný přechod klimatu

Trnka očekává pozvolný přechod klimatu. „Minimálně od poloviny tohoto století se podmínky přikloní pro lanýže k téměř optimálním,“ řekl. Připomněl, že o pěstování lanýžů se pokoušeli i naši předkové.

Loni na podzim pak zaznamenali historický objev přírodovědci v Botanické zahradě brněnské Masarykovy univerzity. Při běžném rytí záhonů našli pod bukem lanýže zimního.

Praha. Ilustrační foto.
Praha má víc obyvatel, než uvádějí oficiální statistiky. O čtvrt milionu

Pěstování lanýžů má podle odborníků ekologické výhody. „Například obnovu přirozeného vodního režimu v krajině. Jsou pěstovány v symbióze s rozvolněně rostoucími duby či lískami na rozpínajících se plantážích," doplnil Čejka.