"Kostky na hraní mi nesloužily na stavění domků, představoval jsem si je jako tramvaje. Ty jsem s nadšením pozoroval už jako dítě v brněnské ulici Tábor, kde jsme bydleli. V roce 1950 tam začaly jezdit nové vozy. Fascinovaly mě, průvodčí seděl v pokladně a dveře se před jízdou samy zavřely. Později jsem rád chodil okukovat vozovnu v Pisárkách," vzpomíná Ivan Nedělka na prvotní inspiraci z dětství.

Na profesi řidiče si ale musel léta počkat. Do roku 1970 se učil na základní škole. Kvůli nesouhlasu s invazí v roce 1968 musel změnit zaměstnání. "Pro mě to nebyl trest, alespoň jsem mohl dělat, co jsem vždy chtěl," říká Nedělka.

Odchod do důchodu

V roce 2005 odešel nestor brněnské dopravy do důchodu. "Pořád jsem ale občas řídil tramvaje. S těmi jsem se rozloučil až letos na podzim, po osmačtyřiceti letech. Je to stále má životní láska. Dívám se na ně i na dovolených nebo výletech. Líbí se mi třeba ty v Ostravě.