Ministerstvo zdravotnictví chce snížit příspěvky na ozdravné pobyty. Výdaje možná klesnou ze tří miliard korun na polovinu. Takové změny financování lázeňských pobytů navrhované vládou však mohou vést k zániku lázeňství a snížení dostupnosti následné zdravotní péče.

Kraj podporuje zachování lázní

V těsné blízkosti Pardubic se nachází Léčebné lázně Bohdaneč, které by snížení příspěvku mohlo ovlivnit, stejně jako jiná místa v tuzemsku. Pardubický kraj však podporuje zachování této péče v současné podobě. „Snížení státního příspěvku na lázně o polovinu nepovažuje Pardubický kraj za systémový krok. Omezil by činnost lázeňských zařízení, znamenal by zánik pracovních míst, ale také by ohrozil lázeňské regiony,“ sdělila mluvčí Pardubického kraje Magdalena Navrátilová.

„Systém lázeňské péče považujeme za komplexní a efektivní zejména proto, že je zde poskytována i preventivní péče, která je ve svém důsledku levnější. Obáváme se, že po navrhované změně by se staly lázně pro velkou část pacientů nedostupné,“ uvedla radní zodpovědná za zdravotnictví Markéta Tauberová, která lázeňství považuje za důležitou součást veřejného zdravotnictví.

Léčebné lázně Bohdaneč se specializují na léčbu pohybového aparátu s orientací na zánětlivá revmatologická onemocnění, artrózu, vertebrogenní syndromy a Bechtěrevovu nemoc.

„Snížení příspěvků musíme akceptovat, proto hledáme nějaký způsob, jak tuto situaci řešit. Samozřejmě děláme kalkulace a vytváříme nové obchodní strategie,“ prohlásil Tomáš Chrudimský, ředitel obchodu a marketingu Léčebných lázní Bohdaneč.

„Nepochybně je pravděpodobné, že se sníží počet lidí, kteří do lázní přijedou, ale nechci zatím předjímat,“ dodal Chrudimský.
Michal Hašek, předseda Asociace krajů České́ republiky, považuje záměr vlády snížit příspěvky v oblasti lázeňské péče za velkou ekonomickou chybu.
„Uvažovaný́ záměr snížit celkové úhrady pojišťoven o polovinu, tedy na 1,5 miliardy korun, sice přinese jednorázovou úsporu ve státním rozpočtu, ale důsledky takového rozhodnutí vlády budou mít na státní rozpočet mnohem významnější negativní dopady, než je uvažovaná úspora,“ sdělil Hašek. „Podle odhadů odborníků může dojít ke snížení dostupnosti následné lékařské péče. S tím souvisí pokles kvality života u 15 procent obyvatel České republiky, kteří v současnosti lázeňské pobyty využívají a potřebují,“ dodal Michal Hašek.

Opatření by se dotkla většiny pacientů s onemocněním pohybového systému, kožními chorobami nebo problémy s dýcháním, na které se komplexní péče dosud vztahovala. „Úhrady z pojištění pacientům, kteří lázně potřebují, byly už omezeny v minulém období Davidem Rathem. Další snížení by uzavřelo možnost rehabilitace řadě pacientů. A týkalo by se to i dětí, protože nikde není naznačeno, že by z opatření měly být některé kategorie vyňaty. Lázně zaměřené na tyto pacienty tedy buď půjdou do likvidace, nebo je koupí zahraniční klientela,“ vyjádřil se proti škrtům prezident Svazu pacientů ČR Luboš Olejár.

Prvotní návrh ministerstva zdravotnictví byl snížit příspěvky z celkových tří miliard korun na jednu a půl. Proti takto drastickému zásahu se však lázně ohradily, a tak je možné, že ministerstvo částku ještě změní. To, že se někteří pacienti budou s příspěvky muset rozloučit, je však jisté už nyní.
Seznam diagnóz je třeba aktualizovat

„Poslední seznam nároků na lázně byl aktualizován v roce 1997. Za posledních 14 let se v mnoha případech zlepšily lékařské postupy a k pacientovu zdraví jsou mnohem přívětivější. U určitého procenta diagnóz, například u laparoskopické operace žlučníku, nebude již na lázně nárok. U dalších diagnóz dojde k převodu z komplexní na příspěvkovou péči. Seznam by mohl být definitivně aktualizován ještě před koncem tohoto roku a začne platit příští rok,“ vysvětlil mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

S tím, že je nutné aktualizovat seznam diagnóz, podle kterého se pacienti do lázní posílají, souhlasí i Svaz léčebných lázní ČR. Jako problém však vidí právě rázný škrt, který by české lázeňství nenapravitelně poškodil. „Počty léčených pojištěnců klesají pozvolna již řadu let, a tak je lázně zvládají nahrazovat samoplátci, což by však v případě skokové změny nezvládly. Vyslání pacienta do lázní schvaluje pojišťovna na rozdíl od jiných vyšetření a hospitalizace, o kterých se dozví až následně z vyúčtování péče. Jen z údajů za první čtvrtletí je patrné, že pojišťovny schválily o 12 procent méně návrhů na komplexní lázeňskou péči, čímž demonstrují schopnost regulovat objem péče i v rámci stávajících pravidel,“ komentoval situaci prezident Svazu léčebných lázní České republiky Eduard Bláha.

Monika Suchá