Namísto velké rány máte jen pár drobných řezů. Na rozdíl od klasicky operovaných pacientů nechodíte o berlích šest, ale jen jeden týden. Kloub a okolní tkáně po zásahu mnohem méně bolí, i riziko infekčních komplikací je menší. To jsou jen některé z výhod artroskopické operace kyčelního kloubu.

Čeští ortopedi k této nové metodě ale zatím příliš často nesahají. Změnit by to mohlo i letošní Artroskopické sympozium, které právě v těchto dnech pořádá ortopedické oddělení českobudějovické nemocnice. Přijela na ně zhruba třetina všech českých a slovenských artroskopistů.

Klíčovou dírkou

Ve čtvrtek sledovali v přímém přenosu z operačních sálů tři takové zákroky na kyčelních kloubech pacientů. Skalpelu, ale především artroskopu a speciálních nástrojů se ujali jak českobudějovičtí specialisté, tak odborníci z německých klinik.

Artroskopická operace hůře přístupného kyčelního kloubu vyžaduje podle vedoucího artroskopické skupiny budějovických ortopedů Pavla Sadovského cvik a zkušenosti operatéra. „Kloub je potřeba vytáhnout ven z jamky a tím umožnit zavedení artroskopu a nástrojů do kloubní dutiny. Stačí jen několik drobných řezů, zato operatér musí zvládnout složitou orientaci za pomoci monitoru. Říkám tomu operace klíčovou dírkou,“ usmívá se.

Pacienti to vítají

Tomáše Kapinku už tři roky trápí bolesti kyčle. V posledním roce se problémy mladého rodilého Budějčáka, jenž se živí jako počítačový odborník v Praze, zhoršily natolik, že už se neobejde bez pomoci ortopedů.

Ti se rozhodli pro zatím ne příliš častou artroskopickou operaci, problematické místo v kloubu mu ve čtvrtek ošetřili jen prostřednictvím několika malých řezů, kterými do kloubu zavedli optiku a potřebné nástroje.

„V posledním roce cítím potíže s kyčelním kloubem a dozvěděl jsem se, že je možnost podstoupit tuto operaci miniinvazivní metodou, a to velmi vítám. Pokud to půjde dobře, očekávám, že se ty bolesti zmírní, pokud to půjde perfektně, mohl bych se bolestí zbavit,“ netajil se svým přáním jen několik hodin před operací mladý muž.

Podobnou metodou, kterou použili lékaři včera u tohoto pacienta, lékaři již léta operují řadu jiných kloubů, jako jsou ramena, kolena či lokty, artroskopická operativa kyčelního kloubu není kvůli složitějšímu přístupu zatím běžná, ale právě zažívá výzamný rozvoj.

Tři šťastlivci

Tomáš Kapinka byl proto ve čtvrtek jedním ze tří pacientů, které v českobudějovické nemocnici operovali špičkoví odborníci ve svém oboru před zraky 130 kolegů z České i Slovenské republiky. Právě operace naživo, které přenáší technika z operačního sálu do kongresové místnosti, jsou těžištěm 5. artroskopického sympozia, které pořádá ortopedické oddělení českobudějovické nemocnice. „Myslím si, že je to pro dobro věci a samozřejmě rád budu na tomto kongresu participovat,“ komentoval Kapinka svou pasivní, přesto důležitou roli při setkání ortopedů.

Nové přístupy v léčbě kyčelního kloubu tu v praxi předvádějí zahraniční specialisté – dr. Manfred Lais a dr. Jochen Müller–Stromberg z Německa i ortopedi českobudějovické nemocnice, dnes navíc přijdou na řadu artroskopické operace kotníku a chodidla pod taktovkou českých operatérů z celé republiky. Účastníci sympozia mají možnost sledovat celkem osm přímých přenosů z operací.

Pomáhá obrazovka monitoru

Podle odborníků mají takové zásahy svá specifika a je tedy na místě vyměňovat si v této oblasti cenné zkušenosti. Oproti klasickým operacím se ortopedi k problematickému místu nedostávají řezem nad poraněným kloubem, ale z minimálního naříznutí, které je dlouhé asi centimetr a slouží k zavedení optiky s kamerou do dutiny postiženého kloubu. Z dalších pomocných naříznutí jsou pak do kloubu zasunovány pracovní nástroje. Ne nadarmo artroskopisté takové zákroky s úsměvem přirovnávají k operaci klíčovou dírkou.

Lékař navíc vlastní výkon sleduje na obrazovce monitoru. Pracuje de facto jinde, než kam se dívá. „Pro lékaře je nutno vycvičit se ve dvourozměrné orientaci a práci na monitoru, kde jsou navíc zkreslené vzdálenosti a přesná orientace je dosti obtížná. Dále je potřeba speciální vybavení, jež se zavádí malými porty do nitra kloubu,“ vysvětluje vedoucí artroskopické skupiny ortopedického oddělení českobudějovické nemocnice Pavel Sadovský.
Artroskopie kyčelního kloubu navíc do jisté míry limituje už samotné anatomické uspořádání. Jde o kulovitý kloub s velmi úzkou a uzavřenou kloubní štěrbinou. Při operaci je tedy zapotřebí kloub nejen naplnit tekutinou pod tlakem tak jako jiné klouby, ale na speciálním extenčním operačním stole jej navíc vytáhnout ven z jamky a tím umožnit zavedení artroskopu a nástrojů do kloubní dutiny.

Musí mít speciální optiku

Ošetřit se touto cestou dají některá zranění, záněty, kostěné výrůstky, které je možno obrousit a vymodelovat tak požadovaný tvar hlavice, respektive krčku kloubu. Dále je možné přišít odtržený okraj kloubu či extrahovat volná kloubní tělíska z kloubu. Aby operatér mohl dobře přehlédnout celý povrch a dutinu tohoto kulovitého kloubu, je zapotřebí speciální optiky hledící 70 stupňů stranou a umožňující prohlížet i za roh. To však vyžaduje cvik a zkušenosti operatéra.

„Pokud navíc operujete v přímém přenosu, přidává se ještě určitý stres, operatér během zákroku komunikuje s auditoriem, reaguje na dotazy, námitky či rady kolegů,“ připomíná Sadovský.

Ani toto vědomí však operovaného Tomáše Kapinku nevyvedlo z klidu. „Je to moje první operace, ale mám v pana doktora a českobudějovickou nemocnici absolutní důvěru, nejsem ani nervózní,“ usmíval se.

Už v sobotu domů

Oproti klasicky operovaným pacientům bude mít řadu výhod. Zákrok nenechává velké jizvy, výrazně se snižuje pooperační bolestivost. Díky menšímu poranění měkkých tkání a menšímu krvácení se významně snižuje riziko infekčních komplikací. Navíc je možné významně zkrátit dobu pobytu pacienta v nemocnici a zkracuje se i doba rekonvalescence.

Na sále strávil Tomáš Kapinka půl druhé hodiny. „Pokud bude vše bez problémů, mohl by pacient už v sobotu domů, zhruba týden se bude pohybovat o berlích, čeká ho několik týdnů rehabilitace a vzhledem k tomu, že má sedavé zaměstnání, mohl by se v krátké době vrátit do práce,“ předpokládá budějovický ortoped a člen organizačního výboru sympozia David Musil.

Ve prospěch krátké rekonvalescence v případě Kapinky hovoří nejen zvolená artroskopická metoda, ale i další aspekty. „Pacient je mladý, štíhlý, i nález je zatím bez artrózy, přišel s potížemi včas, operace má v takovém případě největší efekt,“ dodává MUDr. Musil.