Silný vítr rychle šíří plameny. Lesní inferno. Je konec května 2012, u jihomoravského Bzence hasiči oheň krotí čtyři dny a noci. Mezi nasazenou technikou je i požární tank. Auta ale zapadají do polopouštního písku Moravské Sahary. „Hašení komplikoval vítr a písčitý terén lesa,“ líčí poté hasiči. Kouř z ohně je viditelný až ze vzdálenosti dvaceti kilometrů.

Obrovský žár tehdy na vlastní kůži pociťuje i revírník Petr Korvas. Mluví o štěstí, že nikdo nepřišel o život. „Byly případy, kdy hasiči museli zahodit hadice, naskočit do aut a před šířícími se plameny ujet pryč. Pomáhali jsme jim s orientací. Ta je pro neznalé v Bzenecké Doubravě složitá. Všude to vypadá stejně - rovina, borovice kam se podíváš,“ vzpomíná Korvas pro Deník.

Vandal poničil skálu v Edmundově soutěsce. Září 2021
Oheň v lese, počmárané skály. České Švýcarsko trápí vandalové, situace je vážná

Oheň na zemi hasiči ještě zvládali, jakmile začal polykat koruny stromů, bylo zle. Starší borový porost dokáže hasit jen vrtulník nebo speciální letadlo. Přes veškerou snahu hasičů požár nakonec zasáhl téměř 165 hektarů lesa. Shořely i stoleté stromy. Škoda na lesních porostech tehdy dosáhla 27 milionů korun. Vznikla rozlehlá holina.

Potíže s chroustem

Celé spáleniště je po letech zalesněné a porost konečně odrůstá. Hlavní dřevinou je borovice, jejíž výsadba jako jedna z mála dokáže přežít v místních podmínkách, ale i listnáče, jako dub, lípa nebo buk. Lesníci s obnovou začali hned na jaře 2013. Dlouhodobý problém však jsou žravé ponravy chrousta maďalového v kořenovém systému. „V oblasti jsme vysadili 1,2 miliony sazenic. Každoročně ale musíme les dosazovat kvůli napadení sazenic chroustem. Například v letech 2017 až 2021 celkem 160 tisíci sazenicemi,“ řekl lesní správce z Buchlovic Ladislav Karásek.

Les okolo Pohledecké skály zmizel.
Přírodní paradoxy. Kůrovcová kalamita učinila Žďárské vrchy krásnějšími

Navzdory vysokým teplotám dosažených v porostech při požáru se početnost ponrav v půdě nesnížila. „Největší množství ponrav se nacházelo v mladých porostech a ztráty na sazenicích přesahovaly v prvním roce po požáru devadesát procent. Pak se postupně snížily,“ popsali lesníci komplikace. Ochrana místní ptačí oblasti nedovoluje letecký postřik.

Jsou na pozoru. I před žháři

Nebezpečí požáru v zalesněné oblasti Bzenecké Doubravy hrozí podle revírníka Korvase stále. Nahrávají tomu unikátní přírodní podmínky. Vždyť vedle lesa se nachází Národní přírodní památka Váté písky, označovaná také jako Moravská Sahara. „V létě je při povrchu písčité půdy teplota až šedesát stupňů Celsia a teplota vzduchu kolem čtyřicítky,“ uvádí Korvas. Ve spojení se suchem a silným větrem pak jde o třaskavý mix.

Likvidace ropné havárie v Moravském Krumlově.
Ekologická katastrofa v Moravském Krumlově: Říčku Rokytnou otrávila ropa

Lesníci riziko nepodceňují, zvlášť za slunných větrných dnů mají obavy z podobné katastrofy. „Máme dvoučlenné protipožární hlídky. Když meteorologové vyhlásí zvýšené nebezpečí požáru, jsme i o víkendech v terénu s hasicím přístrojem,“ povídá revírník.

Podle Korvase k menším požárům v oblasti přesto dochází téměř každoročně. Nedávno v lese dokonce řádil sériový žhář. Do začátku jara zapálil dohromady desítky hektarů lesů na několika místech Hodonínska včetně Bzenecké Doubravy. Policie již viníka dopadla.

Deset let od lesního požáru u Moravské Sahary
* U Bzence na Hodonínsku byl požár ohlášen 24. května 2012 krátce před 16 hodinou.
* Zasáhl téměř 165 hektarů lesa.
* S ohněm bojovalo čtyři dny a noci na 1500 hasičů, více než 250 jednotek hasilo plochu zhruba 200 hektarů. Poslední hasiči les opustili po dvou týdnech.
* Škoda na lesních porostech dosáhla 27 milionů korun. Bylo vytěženo 24 tisíc m3 dříví a na 113 hektarech vznikla holina.
* Lesy ČR v oblasti vysadily 1,2 miliony nových sazenic, většinou borovice.
* Les je v písčitém terénu, v sousedství takzvané Moravské Sahary. Jde o jedno z nejsušších míst v ČR. Písečný pruh Vátých písků je široký přibližně šedesát metrů, dlouhý deset a půl kilometru o celkové ploše sto hektarů.
* Před staletími v oblasti odlesnili dubový les, což významně proměnilo půdní podmínky. Půda je extrémně propustná, je to prakticky čistý písek a teploty při povrchu půdy se v létě pohybují až kolem 60 stupňů Celsia. V takových podmínkách jsou schopny odrůst jen jednoleté semenáčky borovice.