Se zemí srovnal vilu majitel v době, kdy ji ministerstvo prohlásilo kulturní památkou. Rozhodnutí však tehdy ještě nebylo pravomocné. „Vlastník je povinen od doručení vyrozumění o zahájení řízení o prohlášení věci za kulturní památku až do rozhodnutí ministerstva kultury chránit svoji věc nebo stavbu před poškozením, zničením nebo odcizením,“ sdělila krátce po likvidaci mluvčí ministerstva Petra Hrušová.
Zbourání odůvodňoval majitel rizikem zřícení, ve čtvrtek 14. dubna 2022 večer proto stavebnímu úřadu městské části Brno-střed poslal oznámení o zahájení demolice. O den později likvidace začala. Na bourání zareagovali úředníci o bezmála týden později zprávou, že vlastník postupoval v souladu se zákonem s ohledem na rozsah poškození stavby, která ohrožovala majetek a zdraví lidí. Ve stejný den přitom obdrželi rozhodnutí ministerstva o prohlášení vily kulturní památkou.
„Značné rozpaky vyvolává v rámci mého šetření vyžádané stanovisko starosty městské části Brno-střed (Vojtěch Mencl - pozn. red). Ten totiž k mému požadavku sdělil s odkazem na vlastní interní prošetření, že stavební úřad postupoval dle zákona, aktivně a nezpůsobil chátrání stavby. Že tomu tak nebylo, je zjevné nejen z výsledku mého šetření, ale již ze závěrů nadřízeného úřadu. Jako nefunkční se v tomto ohledu ukazují vnitřní mechanismy kontroly na úřadě městské části Brno-střed,“ zkritizoval postup ve zprávě o šetření ombudsman Křeček.
K obsahu zprávy se městská část zatím vyjadřovat nechtěla. „Obdrželi jsme ji před několika dny a nyní máme třicet dní od doručení na to, abychom ji nastudovali, doplnili podklady a připravili ke zprávě naše stanovisko. Zprávu o šetření veřejného ochránce práv předal starosta k vyřízení tajemníkovi úřadu, který je odpovědný za výkon přenesené působnosti, tedy státní správy. Vzhledem k tomu, že právě probíhá shromažďování podkladů, nelze předjímat naši odpověď,“ uvedla mluvčí radnice Brna-střed Kateřina Dobešová.
Tajemník Petr Štika na dotazy Deníku odpověděl, že je na vyvození konkrétních závěrů dosud brzy. Současně upozornil, že ombudsman nemá dostatek informací, což podle něj v dokumentu sám přiznává. „Ve věci jsem se celou dobu snažil působit pozitivně a jednat v zájmu památky, i když to skončilo tak, jak to skončilo. Pokud bude potřeba učinit nějaké změny, rádi to uděláme. V tuto chvíli ale ještě nevíme, jaké by měly být, a proto musíme počkat teprve na závěrečnou zprávu,“ nechal se slyšet Štika.
Ombudsman Křeček sice uznal, že tajemník od počátku kauzy v předloňském květnu prováděl na místě četné kontroly, ty se ale po celou dobu míjely účinkem. Pochybením stavebního úřadu městské části byla špatná reakce na nesrovnalosti v postupech stavebníka tak, jak vyplynuly z jednotlivých kontrolních prohlídek. „Skutečnost, že stavební úřad ponechal vilu, u níž měl zcela jasné důkazy o záměru stavebníka na její demolici, téměř rok bez jakéhokoliv dozoru, považuji za klíčové pochybení. To zcela nepochybně přispělo k tomu, že se stav vily v důsledku jejího dlouhodobého chátrání a zanedbání údržby ze strany jejího vlastníka zásadně zhoršil,“ poukázal Křeček.
Podle něj jde o střet soukromého zájmu vycházejícího z práva vlastnit majetek a zájmu veřejného, který představuje ochrana kulturně-historického dědictví státu. „Dodávám, že nejsem zastáncem striktních postojů požadujících zachování jakékoli historické budovy v sídlech. Na druhé straně ani nemíním ze své pozice jen přihlížet tomu, aby byly ekonomické zájmy v lukrativních částech historických sídel upřednostňovány před respektováním urbanistické struktury území a zachováním historických budov, které jsou v dobrém stavebně-technickém stavu,“ napsal Křeček ve zprávě o šetření.
Brněnští památkáři označili zboření historického domu již krátce po demolici za památkovou, kulturní i morální katastrofu. Dle jejich názoru vyústila situace do bodu zániku především snahou vlastníka stavbu zlikvidovat. „Představovala cenný příklad originálně řešeného domu zbudovaného na starších základech ve svažitém terénu v historickém prostředí. Nepravidelné členění a náročná novorenesanční fasáda spolu s dřevěnou lodžií činila z domu mimořádný památkový objekt, který v kontextu s okolní secesní zástavbou vytvářel architektonickou a urbanistickou hodnotu,“ zhodnotil před časem Aleš Homola z Národního památkového ústavu.
Na rozuzlení kauzy si však Brňané přihlížející osudu vily ještě počkají. „Vydání zprávy o šetření je první z klíčových momentů v šetření veřejného ochránce práv. V této zprávě shrnul své dosavadní poznatky. Zprávu dostaly úřady a mají prostor se k ní vyjádřit. Na základě vyjádření úřadů ombudsman buď šetření uzavře, nebo může vydat takzvané stanovisko, kde navrhne opatření k nápravě,“ popsala další postup mluvčí úřadu ombudsmana Markéta Bočková.
23
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
