Deník oslovil provozovatele autoškoly v Mladé Boleslavi a předsedu Asociace autoškol ČR Aleše Horčičku, aby vysvětlil, co zdražení způsobilo a jak se ceny kurzů a nedávné změny zákona o získání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení promítají do počtu nových žadatelů o řidičské oprávnění. „Zdražování nás netěší, máme obavy, že to někoho odradí. Ale jsme podnikatelé, musíme uživit své zaměstnance a rodiny,“ říká v rozhovoru Horčička.
Aleš HorčičkaJak se stavíte ke skokovém zdražování kurzů v autoškolách? Jsou podle vás současné ceny odpovídající?
Jako Asociace autoškol se ke konkrétním částkám nevyjadřujeme, protože nechceme ovlivňovat hospodářskou soutěž. Máme ale srovnání se zahraničím a tam jsou ceny ještě vyšší. V posledních letech zažíváme v autoškolách velmi turbulentní období v souvislosti s covidem, ale i politikou, která ovlivňuje cenové podmínky nejen autoškol. Před pěti lety jsme kupovali fabie za 200 tisíc korun, dneska je kupujeme za 400 tisíc. Hodně vyskočily i ceny pohonných hmot. A co je nejzásadnější, v České republice výrazně roste cena práce.

Podle čeho si tedy autoškoly určují ceny kurzů?Jsme svázaní legislativou. Zákon přímo říká, kolik hodin teoretické a praktické výuky musíme s každým žadatelem absolvovat. Ani o hodinu méně. Takže s každým žadatelem musí přibližně 30 hodin sedět v autě kvalifikovaný učitel. Lze to přirovnat k ceně lekcí angličtiny. A zatímco ty můžete absolvovat v zasedačce, v kavárně nebo on-line, my při výuce jedeme vozidlem. A musíme platit všechny náklady s tím související, často se pohybují okolo 500 korun za tu jednu výcvikovou hodinu. Každá autoškola si musí spočítat své náklady: jaké má vozidlo, kolik je stojí a jestli uvažují o dalším. To propočítají s předpokladem, kolik přibližně žadatelů každý rok odbaví, a od toho se začíná odvíjet cenová politika.
Pozorujete, že by kvůli zdražení ubývalo uchazečů o řidičák?
Nás v zásadě netěší, že zdražujeme službu. Samozřejmě se obáváme, že by žadatelé mohli přestat řidičské oprávnění chtít. Na druhou stranu jsme podnikatelé a musíme uživit sebe, své rodiny a své zaměstnance. Nemůžeme to dělat úplně bez zisku. V Asociaci autoškol si myslíme, že řidičské oprávnění je základním kvalifikačním předpokladem pro 95 procent zaměstnání v Česku. Jestli je to novinář, policista nebo režisér v televizi, bez řidičáku se to dělat nedá. Pozorujeme, kolik dětí se rodilo přibližně před 18 lety, a podle toho si můžeme přibližně dovodit, kolik řidičských oprávnění se bude každý rok realizovat. Meziroční úbytek žadatelů většinou souvisí právě s nižší porodností před 18 lety.
V kolika letech si dnes lidé nejčastěji pořizují řidičák?
V posledních pěti až šesti letech pozorujeme, že se nám zvyšuje věk žadatelů. Zvyšuje se počet těch, kteří si řidičák nedělají už v 18 letech na střední škole, ale posouvají si to třeba až po vysoké škole, kdy potřebují být aktivními řidiči. A od příštího roku bude zajímavé sledovat věkové složení žadatelů s ohledem na legislativní změny. Vstoupí v platnost systém L17, podle kterého bude moci závěrečné zkoušky skládat žadatel už v 17 letech. Následně budou moci jezdit s mentory. Myslím, že nám díky tomu v příštím roce práce spíš přibude, než aby ubyla.
V současnosti žadatel o řidičák dostane za průměrných 20 tisíc korun základní kurz s 28 výukovými hodinami jízdy, většinou to vychází na 14 lekcí. Je to dostatečné, nebo si bude muset doplácet jízdy navíc, aby se naučil řídit?
Zákon nařizuje minimálně 28 hodin. Po jejich absolvování je to na dohodě mezi klientem a lektorem, jestli usoudí, že je žák připravený na závěrečné zkoušky, nebo ještě musí pracovat dál. Ze zkušenosti vím, že polovina žadatelů za 28 hodin zvládne základní návyky, druhá polovina ale potřebuje jezdit dál. Roli hraje spousta faktorů. Třeba rostoucí věk. Čím starší žadatel je, tím více hodin zpravidla potřebuje. Můj tatínek, který také učil v autoškole, už před 30 lety říkal, že je potřeba odjezdit minimálně tolik hodin, kolik je žadateli let. Ani to není pravidlo, vždy je to na individuálním posouzení a domluvě.

Takže v tuto chvíli nehodláte vyvíjet tlak na to, aby se povinný počet odjezděných hodin zvýšil?
Asi vás to překvapí, ale my bychom byli radši, kdyby se snížil. Ve většině zemí to tak je. A paradoxně se tam odjezdí hodin více. Například v Německu je povinných pouze 12 hodin jízdy, průměrně tam ale žadatelé najezdí 40 hodin. Těch 12 hodin je u nich dostatečných, aby člověk ukázal, co umí. Má povinně 4 hodiny jízdy v noci, 4 hodiny po dálnici. My chceme ideálně dosáhnout toho, aby závěrečná zkouška prokázala kvalifikaci žadatele a případně poukázala na to, co je potřeba dostudovat, aby se stal opravdu kvalitním řidičem.
Před dvěma lety došlo k zásadní změně ve zkoušení žadatelů. Nově mají na složení závěrečné zkoušky pouze tři pokusy, a pokud neprojdou, musí celý kurz absolvovat znovu. Jak se situace v autoškolách po této novince proměnila?
My jsme jako Asociace autoškol byli iniciátory této změny. Už od roku 2015 jsme tlačili na to, aby počet pokusů nebyl úplně neomezený. Zažívali jsme totiž žáky, kteří šli ke zkoušce s tím, že to chtějí jen zkusit a uvidí se. A strašně tím zahlcovali systém. Víme, že přibližně 92 procent všech lidí, kteří v Česku získali řidičák, zvládnou zkoušky do tří pokusů. A těch zbylých 8 procent chodilo třeba pětkrát šestkrát. Dalo se to vyřešit dvěma způsoby. Buď zkoušku zdražit pro všechny, nebo řidičák zdražit jen pro těch 8 procent objektivně nepřipravených. A musím říct, že to funguje. Žadatelé dneska validně přemýšlejí nad tím, kolikátý pokus mají. Protože vědí, jaké náklady jsou spojené s opakováním celého kurzu. A nakonec je to pro ně i s připlacenými jízdami levnější, než kdyby chodili opakovaně zkoušet, jestli to zvládnou, nebo ne.