Zatímco nejmenších školáků je v kraji dost a roste i naplněnost středních škol, s počty učitelů je to v Česku místy horší. Pardubický kraj zatím jejich akutní nedostatek nepostihl. „Žádný zásadní nedostatek pedagogů v kraji jsem nezaznamenal. Jisté obavy jsou z postupně přicházející generační výměny učitelů odborných předmětů a odborné výchovy. Platy ve výrobní sféře jsou totiž neporovnatelně vyšší než ve školství,” konstatoval krajský radní pro školství Bohumil Bernášek.

„Z vyjádření ředitelů středních škol plyne nedostatek učitelů fyziky, chemie a učitelů odborných předmětů,“ doplnila Petra Pospíšilová z krajského odboru školství.

Její slova potvrdil ředitel Gymnázia Svitavy Milan Báča, který připouští, že pokud by z pedagogického sboru odešel učitel matematiky nebo fyziky, měla by škola velký problém. „Takto aprobovaní učitelé nejsou, což potvrzují i zástupci vysokých škol. To je zejména problém s ohledem na povinnou maturitu z matematiky. Nelze také opominout nástupní platy učitelů. V minulosti jsme měli problémy se sháněním angličtinářů,“ konstatoval Báča.

Generační obměna učitelů se v Česku očekává za deset let. Aby mohla proběhnout, je nutné do roku 2020 docílit toho, aby za katedru zamířilo víc než šedesát procent absolventů pedagogických fakult. Nyní je trend opačný. Jeho příkladem je jednadvacetiletá Jana z Pardubic, která po gymnáziu začala studovat angličtinu a základy společenských věd na pedagogické fakultě.

„Od podzimu začínám třetí ročník a upřímně si už přeji, aby byl konec,“ přiznala. Že kariéra pedagoga není nic pro ni, zjistila při praxi na střední škole. I tak pro ni ale byla praxe zajímavější než přednášky. „Ve škole máme až moc nepotřebné teorie. Třeba u angličtiny rozebíráme jazyk do velkých detailů, ale jak vyučovat, aby to děti zajímalo, to nám nikdo neřekne,“ poznamenala.

Po dokončení bakalářského studia tak plánuje pokračovat ve studiu angličtiny, ale už na filozofické fakultě, kde se chce věnovat překladatelství.