Tak brzkou úrodu meruněk jako letos ovocnář Jan Krejčiřík z Velkých Pavlovic na Břeclavsku nepamatuje. Rané odrůdy Lejuna a Pinkcot začal sklízet už víc než před týdnem, o dva týdny dříve oproti obvyklým sezonám. „Úroda bude slabší průměr, meruňky jsou běžně veliké, někde menší. Je to způsobené suchem,“ řekl.

Meruňky u něj stojí od pětadvaceti do pětatřiceti korun za kilogram. Záleží, zda si je lidé nasbírají sami, či je dostanou už natrhané od sadaře. „Ceny zůstávají stejné jako v minulých letech,“ sdělil Krejčiřík.

Dřívější dozrávání meruněk potvrdil i zahrádkář ze Slavkova u Brna na Vyškovsku Vladimír Luža. „Raná odrůda Leskora už je na jídlo. Normálně ji sklízíme koncem června, začátkem července,“ podotkl.

O deset či dvanáct dní dříve začne sklízet ovoce rovněž firma Agro Stošíkovice ze Znojemska. „Už od dubna jsou vyšší teploty, srážek je méně, což zrání ovoce urychluje,“ zdůvodnil ředitel Libor Kahoun. Firma pěstuje meruňky, třešně či jablka.

Dřívejší úroda na jihu Moravy
∙ Kvůli teplému podnebí a také nedostatku vody zraje ovoce i obilí na jihu Moravy zhruba o dva týdny dříve, než je obvyklé.
∙ Podle odborníků se bude vegetační sezona dál prodlužovat, problémy mohou působit jarní mrazy.
∙ Sucho může mít vliv na velikost plodu ovoce. Hlavně tam, kde nemají závlahy. Obilí bude mít malou objemovou hmotnost.

Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka může mít sucho vliv na velikost ovoce. Hlavně meruněk, jahod a třešní. Zpozoroval to také zahrádkář Luža. „Meruňky z nedostatku vody dost propadávají, plody nejsou moc velké. Bude poloviční úroda oproti normálním rokům,“ přiblížil.

O úrodu se obává třeba předseda hodonínské okresní agrární komory Petr Chaloupka. „Hodně plodů meruněk popadalo vinou sucha. Některé co zůstaly, jsou jen pecky obalené trochou kůžičky. Meruňkové sady nejsou v okrese pod závlahou,“ upozornil.

Odborníci předpokládají, že se vegetační sezona bude dál prodlužovat. „Může se stát, že začne v únoru nebo v březnu. Třeba když máme nyní extrémně dlouhou vegetační sezonu 190 dní, o padesát let později může být 220 dní,“ uvedl Pavel Zahradníček z portálu Intersucho.

Přináší to podle něj rizika. „Pokud přijdou v dubnu mrazy, květena která začala dříve růst, pomrzne. Jako loni a předloni. Teoreticky může být sklizeň dříve, ale také nemusí být žádná. Podobné mrazy hrozí i v budoucnu,“ zmínil odborník. Teplejší klima podle něj může v budoucnu nahrávat pěstování subtropického ovoce.

Dříve oproti předešlým rokům odstartují také žně. V Bulharech na Břeclavsku se poprvé chystají vyjet kombajny do polí ve čtvrtek nebo v pátek. „Bude to asi o deset dní dříve, než je obvyklé. Obilí bude mít malou objemovou hmotnost. Hodil by se nám déšť. Pšenice, kukuřice nebo řepka vodu potřebují,“ přiznal předseda tamního zemědělského družstva Antonín Osička.

Brzké žně budou zřejmě také ve firmě Zeas Lysice z Blanenska. Ozimý ječmen plánují začít sklízet poslední týden v červnu. „Je to na naše podmínky i o patnáct dní dříve. V červnu jsem sklizeň za třicet let ve firmě ještě nezažil,“ konstatoval ředitel společnosti Jiří Šafář.