Prasklou kanalizací do vily zatéká, terasa ujíždí a omítky opadávají. Stížnosti památkové organizace Unesco a termíny krajských památkářů už dolehly i k uším vedení města a přinutily je pohnout s opravami brněnské chlouby - vily Tugendhat.
Město chce kvůli nejzávažnějším opravám legalizovat projektovou dokumentaci z neplatného výběrového řízení, za kterou zaplatilo téměř deset milionů korun. Pak ji nechá posoudit odborníky. „Krajský odbor kultury a památkové péče nařídil městu do konce roku 2010 udělat na vile některé neodkladné práce. K tomu je potřeba projektová dokumentace. Jednu již město má a teď právníci řeší, jestli ji smí použít,“ řekl Pavel Ciprian, ředitel Muzea města Brna, které vilu spravuje.
Neplatná soutěž
Město si projektovou dokumentaci objednalo v roce 2004 u firmy Omnia, která v vyhrála veřejnou soutěž. Tu však zpochybnil Nejvyšší správní soud a poté i antimonopolní úřad. Město teď hledá právní kličky, jak projekt vzešlý z neplatné soutěže legalizovat.
To kritizuje Jan Sapák ze sdružení architektů, který před pěti lety chybný tendr napadl. „Nejvyšší správní soud rozhodl, že projekt je neplatný a nepoužitelný. Město vilu nemůže obtěžkat podvodem. To je cesta do pekel,“ tvrdí nekompromisně Sapák. A magistrátu navrhuje jiné řešení.
„Už dávno nejhorší závady mohla opravit nezávislá firma, která se neúčastnila chybného výběrového řízení,“ navrhuje.
Podle prvního náměstka brněnského primátora Daniela Rychnovského to však nejde tak lehko. „To není jako při opravě rodinného domu, který nemá žádnou památkovou hodnotu. Není možné tam někoho pustit na stavební ohlášení a říct mu - tady oprav kanalizaci. Musíme jednat rychle a když máme projekt za deset milionů, nevidím důvod, proč ho nepoužít,“ brání se Rychnovský.
Památkáři tlačí na město
Na město tlačí kvůli opravám nejen krajští památkáři či experti z organizace Unesco, ale také odborníci, které město správou vily pověřilo. „Každou zimu s obavami očekáváme, že se něco stane a část domu spadne. Vila Tugendhat je výjimečná tím, že je autentická. A tady navíc hrozí, že pokud se brzy nezačne opravovat, svoji autenticitu ztratí. Částečně použít vypracovanou dokumentaci je krok tím správným směrem,“ vysvětlila vedoucí správy vily Tugendhat Iveta Černá, která má ve vile své pracoviště.
Jelikož město už nechce čelit dalším kritikám ohledně neprůhlednosti výběrových řízení i nedůslednosti města při obnově této vzácné památky Unesco, svolá na konec června mezinárodní konferenci. Ta posoudí, jestli podle projektu Omnie může město vilu opravit.
„Připravujeme na otevřené setkání a prezentaci kritizovaného projektu, které by se měli účastnit i zahraniční odborníci. Kauza Tugendhat je natolik významná, že vždy by měla projít obecnou informovaností,“ myslí si Černá.
S tím souhlasí i Rychnovský. „Už si nemůžeme dovolit něco připravovat pod pokličkou a riskovat mezinárodní ostudu. Znalci z celé Evropy nás sledují. Ale z odborného hlediska není projekt vadný, “ upozornil Rychnovský.
Náměstek primátora Daniel Rychnovský o vile říká: Opravy nesvěříme jen tak nějaké firmě
Jako náměstek pro kulturu a památkovou péči zaštiťuje Daniel Rychnovský na brněnském magistrátu i opravu funkcionalistické vily Tugendhat.
Vadí mu, že město kvůli průtahům s rekonstrukcí ztrácí ve světě prestiž a říká: „Teď musíme konat a vilu rychle opravit. A nikoli o tom dalších deset let jen diskutovat.“
Krajští památkáři nařídili, že do roku 2010 mají skončit opravy havarijního stavu vily. Jak to chcete stihnout, když nemáte vybranou firmu, která rekonstrukci povede?
Nedovedu si v tuto chvíli představit jiné řešení než to, že využijeme dokumentaci od firmy Omnia z minulého výběrového řízení. Město za ni zaplatilo více než devět a půl milionu korun a má k ní stavební povolení.
Tato dokumentace ale vzešla ze soutěže, kterou Nejvyšší soud a posléze i antimonopolní úřad zrušil.
Musíme prostě dosáhnout toho, abychom ji mohli legálně použít. A aby na ni pořád někdo neútočil. Smlouvu s firmou Omnia jsme podepsali v dobré víře. Z odborného hlediska jí v podstatě není co vytknout. Jiná projektová dokumentace, která by byla schválená a akceptovaná, jednoduše neexistuje.
Někteří odborníci tvrdí, že nejlepší by bylo pověřit opravou nejrizikovějších částí vily externí firmu, která nemá nic společného s neplatným konkurzem.
Oprava vily Tugendhat se nedá svěřit jen tak nějaké firmě. Celý proces musí být pod velmi přísným mezinárodním památkovým dozorem. Vila je památkou Unesca a soustřeďuje se na ni mezinárodní pozornost. Pustit tam nezávislou firmu, která vykope díru a opraví kanalizaci, je velmi riskantní. Když nastane nějaký problém, památkáři nám to budou vytýkat. Vila je skvost, podobný korunovačním klenotům, a jejich opravu taky nemůžete svěřit klenotníkovi z České. Skutečně vzácné věci si vyžadují vzácný přístup. Projektovou dokumentaci chceme také veřejně představit a podrobit jí kritice.
Kdy to chcete udělat?
Na konec června chystáme mezinárodní konferenci, na kterou sezveme architekty, památkáře i jiné znalce včetně rodiny Tugendhatových, aby se k dokumentaci vyjádřili. Zúčastní se jí evropská odborná veřejnost včetně zástupců pražského Unesca a jeho odborných garantů.
Nemůže vás později někdo kritizovat za to, že používáte dokumentaci vycházející z chybného výběrového řízení?
Nikdo nezpochybnil samotnou dokumentaci, ale systém výběru uchazeče o opravu vily. Soud nezkoumal, jestli jsou chyby v dokumentaci a problémy s odborným postupem. Po stránce její kvality je dokumentace dobrá. Oponenti diskutovali jen o množství peněz. Architekt Sapák tvrdí, že by jeho ateliér udělal opravy levněji. Napadl dokumentaci Omnie, protože údajně jde do příliš velkých podrobností a navyšuje její náklady. Nikdo neřekl přímo, že by byla vadná.
Zatím chcete projekt použít jen na dílčí opravy nejrizikovějších částí. Může jej podle vás město použít celý?
Ano. Je otázka dalších diskusí, zda je příliš maximalistický či nikoli. Upřímně řečeno se ale vůbec nedivím projektantům z Omnie, že si u tak sledované památky netroufli minimalizovat. Třeba u Müllerovy vily v Praze, jejíž rekonstrukce proběhla dobře, se také nešetřilo.
Jak věc ošetříte z právního hlediska, když použijete projekt, který v podstatě není legální?
Z právního hlediska se to jistě vyřešit dá. Pracuje na tom tým právníků.
Nezdá se vám při všech těchto komplikacích, že vlastnictví vily se stává danajským darem?
Ne. Jako Brňáci jsme velmi pyšní, že ji máme. Každé město by se chlubilo tím, že má tento funkcionalistický skvost od Miese van der Rohe. Město ale ztrácí kredit a prestiž, protože zatím nebylo schopno tuto památku opravit, i když na to má peníze. Teď musíme konat a vilu rychle opravit. A nikoli o tom dalších deset let jen diskutovat.
1929–1930 Německý architekt Ludwig Mies van der Rohe vystavěl vilu pro snoubence Gretu a Fritze Tugendhatovy.
1938 Rodina Tugendhatových emigrovala před nacisty.
Po roce 1945 Ve vile byla škola rytmiky a rehabilitační středisko.
1969 Vilu získalo město.
1982–1985 Vila prošla částečnou rekonstrukcí.
1994 Město vilu zpřístupnilo.
2001 Vila se dostala na seznam Unesco.
Vývoj rekonstrukce
2004 Město vypsalo konkurz na projektovou dokumentaci k opravě vily. Konkurz vyhrála firma Omnia.
2006 Tugendhatovi žádají o navrácení vily.
2007 Město ji nevydá.
2008 Antimonopolní úřad ruší konkurz na opravy a prohlašuje jej za zmanipulovaný.