Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Metro nebo kryt? Smysl stanice na Klárově je nejasný

Praha - Historik dopravního podniku se pustil do pátrání po účelu tajemné stanice metra na Klárově. Metro sem nikdy nezajelo. K čemu tyto prostory tedy vlastně sloužily?

5.2.2011 4
SDÍLEJ:

Vstup do vestibulu metra. Foto: Deník/Lukáš Marek

Možná často chodíte okolo vrat v ulici U Bruských kasáren na Klárově nedaleko úřadu vlády a skoro vůbec je nevnímáte, možná ani nevíte, že tam ta vrata jsou.

Přitom se za nimi skrývá tajemná stanice metra, do které nikdy vozy metra nevjely, a tak tyto prostory nenaplnily svůj účel. Možná. Samotná stavba totiž skrývá mnoho otázek, na které se několik osob snaží najít odpovědi.

Jedním z nich je i Pavel Fojtík z archivu pražského dopravního podniku. „Je velmi složité zjistit, zdali vůbec tato stanice měla někdy sloužit jako metro, nebo to byl jen zastírací manévr. Rozhodně to budu chtít odhalit. Chci ale říct, že mi jde především a jedině o to, abych se dozvěděl, zdali měl někdo skutečně takový úmysl, že by tu metro mělo jezdit a tato stanice by byla napojena na další,“ uvedl na úvod Fojtík.

Problémem je, že je k dispozici omezené množství materiálů, některé by měly být ve vojenském archivu a badatelé se k nim samozřejmě budou chtít dostat.

Faktem je, že za zmíněnými vraty se nachází první eskalátorový tunel jednolodní „stanice metra“ postavený v letech 1953–59, tedy mnohem dříve, než začalo metro skutečně jezdit. Stalo se tak až v roce 1974 na trase Florenc – Kačerov.

Stanice měly sloužit jako kryt

Je nutné upozornit, že mnohé skutečné stanice metra byly postaveny tak, aby v případě nutnosti sloužily jako protiletecké nebo přímo protiatomové kryty. A stejný účel možná měla mít i stanice na Klárově, přece jen se nachází nedaleko sídel, kde jsou ti nejvyšší představitelé státu.

O tajemném podzemním objektu se objevily první informace po povodni v roce 2002, kdy se začalo spekulovat o tom, zdali se jednalo pouze o kryt vlády nebo něco více.

„To se stavělo jako metro,“ říkají pamětníci.

„Zdánlivě nesmyslné a nepodložené tvrzení. Jenže podle některých pamětníků se čas od času v první polovině padesátých let někde objevovaly dřevěné bedničky od výbušnin, na kterých byl prý nastříkaný nápis Metro Praha. Byla to jen úmyslná konspirace?“ ptá se Fojtík.

Stavba zabrala osm let

Není známo, podle jaké koncepce se stavělo, ale cosi se proti Strakově akademii skutečně budovalo. Od 7. září 1952 do 1. června 1960, tedy bezmála osm dlouhých let, byla dokonce z důvodu „úprav letenského svahu“ přerušena doprava v úseku Klárov – Čechův most a tramvaje linky 12 ho objížděly přes Letnou.

Například architekt Evžen Kyllar vzpomíná v knize Praha a metro, že: „na Klárově byla v letech 1953–59 realizována první jednolodní stanice na pražském území…Mohla být součástí této trati (trasy A), kdyby se nestala krytem pro exponenty bývalého režimu.“

„Žádné spolehlivé důkazy o tom, že to skutečně měla být fungující stanice, zatím nemáme. Chceme je ale získat,“ věří v rozuzlení Fojtík.

Dalším faktem je, že na obě strany od stanice jsou vyraženy vždy dva krátké slepé tunely o průřezu odpovídajícím potřebám vagonu metra.

Někdy se také tvrdí, že se stanice budovala podle válečného projektu Konsorcia. Fojtík ale upozorňuje, že to není možné. Projekt sice počítal se stanicí na Klárově, ale ta měla jiný průřez a nikoliv ostrovní, ale boční nástupiště. „Nejpodstatnější je, že podle Konsorcia měla stanice být na úplně jiném místě,“ pokračoval Fojtík.

Záhada i pro dopravní podnik

Pražský dopravní podnik o stavbě také mnoho neví, ale je možné, že se stanice budovala takzvaně za jeho zády. Mnoho staveb tehdy bylo tehdy utajených, například s označením „charakteru přísně důvěrného“, kdy se do rukou podniku dostala jen povrchní informace, kterou navíc nesměl dál šířit.

Co je však u stanice Klárov zarážející, je umístění vestibulu, který nemá žádnou smysluplnou vazbu na MHD v důležitém uzlu na Klárově.

Otazníků je tedy možná více než odpovědí. Neví se, podle jaké projektu se tento objekt stavěl, zdali to měla být vůbec stanice metra, či jen vládní kryt, který měl jako stanice metra vypadat. Proč by tak ale měl vypadat? Nebo to skutečně stanice byla a pouze z politických důvodů se stavba nedočkala pokračování?

„Zatím můžeme s jistotou říci jen jednu věc. Historie pražského metra obsahuje víc zajímavostí, než by se na první pohled zdálo,“ uzavírá Pavel Fojtík v knize Fakta a legendy o pražské městské hromadné dopravě, z které tento článek také čerpá.

Autor: Lukáš Marek

5.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
5

Národ krabičkářů. Čeští zaměstnanci si nejčastěji nosí k obědu jídlo z domova

Vteřiny dne

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Evropský soud: minimální výška coby podmínka pro přijetí k policii omezuje ženy

Požadování téže minimální výšky pro muže i ženy, ucházející se o práci u policie, je pro ženy diskriminující. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie.

Úmrtí europoslance Ransdorfa prošetřila policie. Nic protiprávního nezjistila

Pražská policie odložila prošetřování okolností úmrtí europoslance Miloslava Ransdorfa (KSČM) s tím, že nezjistila nic protiprávního. Dnes to uvedl policejní mluvčí Tomáš Hulan. Ransdorf náhle zemřel loni v lednu ve věku 62 let. O prošetření smrti usilovala politikova rodina, která skon dávala do souvislosti s Ransdorfovým zadržením ve Švýcarsku.

Miliardář Soros převedl většinu svého zbylého jmění na Fond otevřené společnosti

Investor George Soros převedl 18 miliard dolarů na jím založenou síť neziskových organizací Fond otevřené společnosti, která je podle mediálních ohlasů druhou největší filantropickou grantovou skupinou v USA. Částka představuje většinu odhadovaného Sorosova jmění.

Úroky hypoték v září vzrostly. Za celý rok se čekají rekordní objemy

V září vzrostla průměrná úroková sazba u hypotečních úvěrů na 2,04 procenta. Objemy i počty oproti srpnu ale klesly. V průběhu let byl přitom častěji větší zájem o hypoteční úvěry v září než v srpnu. V devátém měsíci letošního roku počty sjednaných hypoték meziměsíčně klesly o 274 smluv na 8235.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení